Beaufort-Spontin

historie rodu:

Rod vznikl spojením hrabat de Beaufort, původem z Lotrinska, a pánů ze Spontinu. Žili převážně v Nizozemí a Belgii. Od roku 1746 vlastnili hraběcí titul pro všechny členy rodu a titul markýze pro hlavu rodu, v roce 1782 získali nizozemský vévodský titul, dědičný pro prvorozeného syna. V období napoleonských válek se začal Frederic (Friedrich) Beaufort-Spontin (1751-1817) zakupovat v rakouských zemích: roku 1803 koupil panství Weinern a v roce 1808 Gross-Siegharts, poté Pullitz a Karlstein. Roku 1813 zakoupil západočeské panství Bečov nad Teplou a získal také český inkolát. Jeho rodina tak žila střídavě v Belgii, Rakousku a Čechách, jejich mateřštinou však stále zůstávala francouzština. Jeho syn Alfred (1816-88) byl prvním členem rodu, který žil trvale v habsburské monarchii. Roku 1876 si nechal potvrdit vévodský titul a získal zároveň titul rakouského knížete. Rodina na Bečově pobývala až do roku 1945. Dnes žijí poslední mužští příslušníci rodu v Rakousku.

podoba erbu:

Čtvrcený štít se středním štítkem, který je stříbrný s kosmým břevnem, doprovázeným dvěma červenými nitěmi (původní erb pánů ze Spontinu). Na břevnu jsou tři stříbrné mušle. Rovněž na prvním a čtvrtém poli je na zlatém poli kosmé břevno, provázené dvěma nitěmi, obojí je červené. Druhé a třetí pole je devětkrát zlato-červeně děleno (hrabství Looz).
Štítonoši jsou dva zlatí odvrácení nekorunovaní lvi. Za štítem jsou dva praporce se zlatými žerděmi, na nichž se opakují heraldické motivy z hlavního štítu. Na štít je položena knížecí koruna.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Jan Županič, František Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001
Pavel Koblasa: O posledních majitelích relikviáře sv. Maura
Kateřina Pánková, Tomáš Wizovský: Rodové sbírky vévodské rodiny Beaufort-Spontin v Bečově nad Teplou