Clam Gallas

historie rodu:

Starý šlechtický rod původem z Korutan, který se původně psal Perger von Clam. Roku 1665 byli povýšeni do stavu svobodných pánů. Tři synové Johanna Leopolda (z.1727) rozdělili rod do tří větví. Nejstarší linie získala roku 1792 jméno, erb i majetek vymřelého rodu Martinitzů a její potomkové dodnes žijí v Rakousku.
Český inkolát získal roku 1757 Johann Christof von Clam (1702-78) z prostřední linie, který byl o dva roky později povýšen do hraběcího stavu. Sestrou jeho manželky Aloisie, rozené Collonna von Fels, byla manželka posledního hraběte Gallase, Philippa Josefa, a proto na základě jeho závěti zdědili veškerý gallasovský majetek, erb i jméno synové Johanna Christofa.
Mezi nejvýznamnější osobnosti rodu patřili Christian Christof (1771–1838), spoluzakladatel a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění a Spolku uměleckých přátel církevní hudby, znalec a mecenáš soudobé literatury, hudby a výtvarného umění nebo vojevůdce Eduard, jediný nositel Řádu Zlatého rouna mezi Clam-Gallasy. Majetková základna rodu byla v Jizerských horách, kde Clam-Gallasům patřil zámek Frýdlant, hrad Grabštejn, zámek Lemberk a okolí Liberce. Vlastnili také paláce v Praze a Vídni a další menší panství v Čechách či na Moravě, např. Obříství, Velké Klecany a Žďár nad Sázavou. Rod vymřel po meči roku 1930 smrtí hraběte Franze Clam-Gallase. Majetek v Československé republice byl zabaven jeho dcerám v roce 1945.

podoba erbu:

Erb je složen z původních znaků dvou rodů, Clamů a Gallasů. Clamové měli čtvrcený štít, v němž se střídala černošedá kočka s kosmo dělenými stříbrno-černými poli. Uprostřed byl srdeční zlatý štítek s pannou se zlatými vlasy a se zeleným věnečkem, držící parohy a vyrůstající ze stříbrného skalnatého trojvrší. Nad štítkem je jednoduchá koruna. Gallasové měli čtvrcený štít, kdy v prvním a čtvrtém poli byla korunovaná černá orlice a v druhém a třetím poli bylo zlaté břevno na modrém podkladu. Roku 1757 došlo ke spojení obou rodů i erbů. Do levé poloviny erbu přešla dvě gallasovská pole (orlice a zlaté břevno) a do pravé poloviny dvě pole z clamovského erbu (kočka a stříbrno-černé pole). Uprostřed zůstal clamovský srdeční štítek s pannou a parohy.
Nad erbem je hraběcí korunka a štítonoši jsou dvě černé nekorunované orlice.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Martin Krummholz (ed.): Clam-Gallasův palác. Johann Bernhard Fischer von Erlach, Praha 2007
Vladimír Trégl – Petr Weiss: Gallasové a Clam-Gallasové v severních Čechách, Liberec 2011
Milan Svoboda: Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice, Liberec 2015
http://clam-gallas.webnode.cz/clam-gallasove2/