Colloredo-Mannsfeld

historie rodu:

Stará italská šlechtická rodina, která klade svůj počátek již do 10. století. Během staletí se rod bohatě rozvětvil. Členové linie, která spojila svůj osud s habsburskou monarchií, přišli do Čech za třicetileté války. Bratři Hieronymus a Rudolf Colloredovi získali společně panství Opočno. Po vymření této linie roku 1693 se panství dostalo do vlastnictví další rodové linie, která existuje dodnes. Její členové byli roku 1724 povýšeni do říšského hraběcího stavu a roku 1763 do stavu knížecího.
Franz Gundakar Colloredo (1731-1807) se oženil s Marií Isabelou Mansfeld-Fondi (1750-94), dcerou posledního knížete Mansfeld-Fondi a dědičkou statků Dobříš, Obořiště, Suchdol a Nusle. Rodinnou smlouvou pak došlo ke spojení jmen obou rodů i erbů. Franz Gundakar zdědil také roku 1784 panství Zelená Hora a zařadil se tak mezi nejbohatší šlechtice v Čechách. Zelená Hora sice přešla v 19. stoletím dědictvím do rodu Auerspergů, Josef Colloredo-Mannsfeld (1813-95) ale roku 1879 přikoupil panství Zbiroh. Jeho synové Hieronymus (1842-81) a Franz (1847-1925) rozdělili rod do dvou linií, z nichž mladší žila trvale v Rakousku. Josefův vnuk kníže Josef Colloredo-Mannsfeld (1866-1957), který žil po první světové válce trvale v zahraničí, rozdělil před druhou světovou válkou správu jednotlivých statků mezi své synovce Josefa (Opočno), Hieronyma (Zbiroh) a Weikarda (Dobříš). Po druhé světové válce jim byly rodové statky zabaveny státem a po roce 1990 částečně navráceny jejich potomkům. Dnes žijí Colloredové v České republice, Rakousku, ale také v USA.

podoba erbu:

Původní znak rodu Colloredů je středovým štítkem, jde o černý štít se stříbrným břevnem uprostřed, na němž je černý dvouhlavý zlatě korunovaný říšský orel pod císařskou korunou. Od roku 1789 rod sňatkem rozšířil jméno na Colloredo- Mannsfeld a od té doby také používají složitější erb Mannsfeldů. První a čtvrté pole jsou zde totožná a jsou ještě dále čtvrcena (1. a 4. čtvrť je pětkrát stříbrno-červeně dělená, v 2. a 3. čtvrti je na stříbrném poli šest červených rout), odkazují na panství Querfurt. V druhém poli štítu je na černém poli stříbrná orlice s korunou (panství Arenstein). V třetím modrém poli je zlatý korunovaný lev a přes něj stříbrno-červeně šachovaný kosmý pruh (panství Heldrungen).
Štítonoši jsou dva zlatí korunovaní lvi, koruna nad erbem je knížecí. Pod štítem je na stuze napsáno latinské rodové heslo HAEC PEPERIT VIRTUS.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Jan Županič, František Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001
Václav Horčička, Jan Županič: Šlechta na křižovatce: Lichtenštejnové, Schwarzenbergové a Colloredo-Mannsfeldové v první polovině 20. století, Praha 2017
Colloredové