Dalberg

historie rodu:

Starý šlechtický rod pocházející ze středního Porýní. V roce 1239 získal Gerard Dalberg od wormského biskupa dědičný úřad komořího ve Wormsu a od té doby se titul „Kämmerer von Worms“ stal součástí rodového jména Dalbergů. Roku 1653 byli členové rodu povýšeni do stavu svobodných pánů. Rod se během staletí rozvětvil do několika linií, žijících v Německu, z nichž vzešlo několik významných duchovních, např. Karl Theodor Dalberg (1744-1817), mohučský arcibiskup a poslední mohučský kurfiřt.
Na počátku 19. století mužskými potomky disponovala už pouze jediná rodová linie. Český inkolát získal roku 1816 Friedrich Karl Dalberg (1787-1817), který se stal rovněž dědicem majetku a titulu po hrabatech von Ostein. Po jeho předčasné smrti převzal zděděné statky (Malešov, Roztěž a Dačice) jeho mladší bratr Karl Anton (1792-1859). Rod Dalbergů po meči vymřel Johannem Dabergem roku 1940, dědicem majetku v Čechách se stal Franz Karl Salm-Salm (1917-2011), syn Marie Anny Dalbergové (1891-1979), kterému byly roku 1945 vyvlastněny.

podoba erbu:


Čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém modrém poli je pod zlatou, pilovitým řezem oddělenou hlavou šest stříbrných lilií. Druhé a třetí pole je zlaté s černým kotvicovým křížem.
Koruna nad štítem je baronská.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Jana Bisová, Jan Mikeš: Zámek Dačice, České Budějovice 2012
Jana Bisová: Dalbergové v českých zemích. In: Dačický vlastivědný sborník, Sv. 3, (2005), s. 25-84.