Desfours Walderode

historie rodu:

Původně brabantská šlechtická rodina, která záhy přesídlila do Lotrinska. Do Čech přišli členové rodu během třicetileté války. Nicolas Desfours (1588-1661) působil ve Valdštejnových službách a získal od něj jako léno panství Hrubý Rohozec. Roku 1634 byl povýšen do hraběcího stavu. Tři Nicolasovi vnukové rozdělili rod do tří linií. Hrubý Rohozec držela linie nejstarší, která krátce vlastnila také panství Průhonice a Náchod. Posledním představitelem této linie byl Franz Anton Desfours (1773-1831).
Hrubý Rohozec pak připadl členům prostřední linie, kteří do té doby žili v jihozápadních Čechách, kde vlastnili Hrádek u Sušice, Velhartice a Lažany, pojmenované později jako Defurovy Lažany. Franz Wenzel II. Desfours (1739-1809) se oženil s Antonií von Walderode (1740-76), dědičkou panství Potštát a Vrchoslavice na Moravě. Rod Desfoursů roku 1798 proto požádal o spojení erbu a jména obou rodů. Desfoursové vlastnili Hrubý Rohozec a Potštát až do roku 1945.

podoba erbu:

Původní erb rodu představoval modrý štít, kde se nad zlatou hvězdou nacházela červená, zlatě lemovaná krokev, na níž jsou vyobrazeny dvě zlaté gryfí nohy. Roku 1629 byli Desfoursové povýšeni do panského stavu a jejich erb byl polepšen přidáním horní zlaté poloviny s černým říšským dvouhlavým orlem. Roku 1674 byl erb rozhojněn o další klenoty (zde nejsou vyobrazeny) a o štítonoše – dva zlaté korunované lvy s tasenými meči. (Když pak roku 1798 došlo ke spojení rodů Desfours a Walderode, tvořil dosavadní desfourský erb levou polovinu nového erbu; pravou polovinu tvořilo pět polí z erbu rodu Walderode).
Nad štítem je hraběcí koruna s devíti perlami a dole rodové heslo na pásce: SURSUM DEORSUM.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Marie Mžyková - Harald Skala. Des Fours: Valdštejnův plukovník a jeho potomstvo, Praha 2012
Petr Weiss: Hrubý Rohozec a rody Des Fours a Des Fours Walderode, Liberec 2012
Pavel Koblasa: Rodina Desfours-Walderode a její državy v Čechách