Hanau

historie rodu:

Nově vzniklý šlechtický rod, morganatická linie panovnického rodu hesensko-kasselského. Hessenský kurfiřt Friedrich Wilhelm (1802-75) se roku 1831 oženil s rozvedenou nešlechtičnou Gertrudou Falkensteinovou, rozenou Lehmannovou (1803-82), kterou nejprve povýšil na hraběnku von Schaumburg a roku 1853 na kněžnu von Hanau. Po neúspěchu jeho konzervativní politiky v Hessensku a prohře v prusko-rakouské válce, ve které se kurfiřt postavil na rakouskou stranu, se kurfiřtství se stalo součástí Pruska a Friedrich Wilhelm odešel do exilu do rakousko-uherské monarchie. Pobýval zejména v Praze, kde zemřel roku 1875. Byl pohřben v Kasselu.
Protože pro své nerovnorodé potomky nemohl počítat s následnictvím v Kasselu, snažil se je zaopatřit prostřednictvím soukromých finančních fondů a majetků (již roku 1852 zakoupil panství Hořovice, Jince a Komárov a vytvořil z nich fideikomis, v letech 1856-68 nechal hořovický zámek nákladně přestavět v reprezentativní sídlo) a zajištěním knížecího titulu von Hanau. Jeho potomci sídlili na zámku Hořovice až do roku 1945 a dnes žijí převážně v Německu.

podoba erbu:

erb je čtvrcený, v srdečním štítku je na modrém poli korunovaný červeno-bílý lev (znak rodu Hesse-Kassel). V prvním a čtvrtém poli je znak knížectví hanavského – opět čtvrcené pole se srdečním půleným zlato-červeným srdečním štítkem (panství Münzenberg). V jeho prvním a čtvrtém poli jsou tři červené krokve na zlatém poli (panství Hanau), druhé a třetí pole je osmkrát zlatě a červeně děleno (panství Rieneck). Ve druhém a třetím poli hlavního štítu je na červeném poli bílý kopřivový list a uprostřed něj je stříbrně a červeně dělený štítek (panství Schaumburg).
Štítonoši jsou dva korunovaní odvrácení lvi, nad erbem je knížecí koruna.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Jan Županič, František Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001
Pomník hraběte Tassilo