Herberstein

historie rodu:

Starý štýrský šlechtický rod s historií sledovatelnou od 13. století. Postupně se rozdělil do mnoha linií, které v různých dobách vlastnily různé statky zejména v Rakousku (krátce také hrad Landštejn v jižních Čechách) a postupně až na jedinou v průběhu 18. století vymřely. Z tzv. štýrské větve, povýšené roku 1648 do hraběcího stavu, pocházel Johann Hieronymus Herberstein (1772-1847), který získal sňatkem s Henriettou Salm-Neuburg (1775-1815) statek Velké Opatovice. Panství i se zámkem zůstalo v rodině jeho staršího syna Heinricha Herbersteina (1804-81) až do roku 1945.
Heinrichův mladší bratr Friedrich Herberstein (1810-61) sňatkem s Terezií Dietrichsteinovou (1823-95) získal Budyni nad Ohří a Libochovice. Terezie později také přikoupila hrad Ptuj ve Slovinsku, dříve náležející rodům Lesliů a Dietrichsteinů. Její syn Johann Josef Herberstein si roku 1896 ke jménu přidal jméno vymřelých hrabat Pruskovských (von Proskau), rovněž jako dědictví po Dietrichsteinech. Rodina žila v Libochovicích do konce druhé světové války. Bohatě rozvětvené potomstvo dnes žije v Rakousku, ale také ve Francii, USA a Austrálii.

podoba erbu:

Polcený, třikrát dělený štít se zlatě korunovaným červeným srdečním štítkem, v němž je stříbrná krokev (Herberstein). V prvním a čtvrtém černém, zlatými srdíčky posázeném poli, je stříbrný vlk (panství Neuburg). Druhé a páté červené pole je polceno, vpravo je zlatá věž, vlevo stříbrné břevno (Kastilie a Rakousko). Ve třetím a šestém červeném poli je zlatý koňský chomout (von Hag). V sedmém, zlato-černě děleném poli je jelen. V osmém, červeno-stříbrně polceném poli jsou vedle sebe dovnitř obrácené podkovy – každá v opačných barvách (červená na stříbře a stříbrná na červené) – odkaz na Pruskovské z Pruskova (von Proskau).
Nad erbem je hraběcí koruna.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
O. Špecinger: Herbersteinové a ti druzí 1 2