Řád německých rytířů

Řád německých rytířů je jedním z nejstarších duchovních rytířských řádů katolické církve. Vznikl ve 12. století na území Palestiny v Jeruzalémském království. Byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Řád se podílel na křížových taženích do Svaté země, ale svou význačnou roli sehrál až v severovýchodní Evropě. Na přelomu let 1225/1226 pozval kníže Konrád Mazovský řádové rytíře do Polska a nabídl jim zde pozemky odměnou za ochranu prusko-mazovského pohraničí před pobaltskými nekřesťanskými kmeny. Na území Pruska tak postupně vznikl mocný, dobře organizovaný a hospodářsky prosperující Německý řádový stát. Přivedl na své území mnoho německých osadníků a Pobaltí tak bylo postupně germanizováno - původní pobaltské obyvatelstvo bylo asimilováno a jeho kultura i jazyk zanikly. Do řad řádu nebyli přijímáni pouze Němci a šlechtici, ale prakticky kdokoli, kdo pocházel z německých zemí nebo zvládal německý jazyk. V řádu bylo možné sloužit také jen dočasně. Po obrovském rozmachu řádu ve 14. století následovalo na počátku 15. století několik vojenských porážek.
Po sekularizaci území pruského státu bylo sídlo řádu přeloženo do Mergentheimu v německém Württembersku. Od 16. století mezi velmistry převažovali členové rodu Habsburků. Koncem 18. a začátkem 19. století ztratil řád velkou část majetku a pozemků, Napoleon v roce 1809 přikázal dokonce řád rozpustit. Roku 1834 dostal řád nová pravidla a dále existoval výlučně jako špitální řád se sídlem ve Vídni.
Dnes sídlí velmistr řádu ve Vídni, stejně jako generální rada a archiv, v Římě sídlí tzv. generální prokurátor, který zastupuje řád před Svatým stolcem. Většina řádové činnosti se zaměřuje na provoz a podporu zdravotnických a sociálních zařízení. Řád má mužskou i ženskou větev a oficiálně působí v Rakousku, Itálii, Česku, Slovensku, Slovinsku, Německu a Belgii.

podoba erbů velmistrů řádu:

Erb velmistra Wilhelma habsbursko-lotrinského

Štít je čtvrcen velmistrovským křížem, do něhož jsou vložena zlatá liliová žezla. Uprostřed je zlatý střední štítek, v němž je černá orlice, nesoucí na hrudi dvakrát polcený štítek, kde je v pravém zlatém poli červený modře korunovaný lev (Habsburkové), v prostředním červeném poli stříbrné břevno (Rakousy) a v levém zlatém poli červené kosmé břevno s třemi stříbrnými aleriony (Lotrinsko).
První pole hlavního štítu je polceno, vpravo sedmkrát červenostříbrně děleno (Staré Uhry), v levé červené polovině vyrůstá ze zlaté koruny na zeleném trojvrší stříbrný patriarší kříž (Nové Uhry). Ve druhém červeném poli je stříbrný korunovaný dvoucasý lev (Čechy). Třetí pole je polceno, v pravé stříbrné polovině je vztyčený zvlněný modrý had držící v tlamě dítě (Lombardie), v levé modré polovině je na zeleném trávníku zlatý okřídlený lev sv. Marka, držící před sebou otevřenou knihu (Benátsko). Čtvrté modré pole je polceno, vpravo na červeném břevnu je černá kavka a pod břevnem tři zlaté koruny (Halič), vlevo jsou dvě břevna šachovaná šestkrát stříbrno červeně dvěma řadami (Vladiměřsko).
Nad erbem je v této variantě vyobrazena arcivévodská koruna.

Erb velmistra Eugena habsbursko-lotrinského

Štít je čtvrcen velmistrovským křížem, do něhož jsou vložena zlatá liliová žezla. Uprostřed je zlatý střední štítek, v němž je černá orlice, nesoucí na hrudi dvakrát polcený štítek, kde je v pravém zlatém poli červený modře korunovaný lev (Habsburkové), v prostředním červeném poli stříbrné břevno (Rakousy) a v levém zlatém poli červené kosmé břevno s třemi stříbrnými aleriony (Lotrinsko).
První pole hlavního štítu je polceno, vpravo sedmkrát červenostříbrně děleno (Staré Uhry – dynastie Arpádovců), v levé červené polovině vyrůstá ze zlaté koruny na zeleném trojvrší stříbrný patriarší kříž (Nové Uhry). Ve druhém červeném poli je stříbrný korunovaný dvoucasý lev (Čechy). Třetí modré pole je polceno, vpravo na červeném břevnu je černá kavka a pod břevnem tři zlaté koruny (Halič), vlevo jsou dvě břevna šachovaná šestkrát stříbrno červeně dvěma řadami (Vladiměřsko). Ve čtvrtém modrém poli je pět zlatých orlic (Dolní Rakousy).
Nad erbem je v této variantě vyobrazena arcivévodská koruna.

Erb velmistra Norberta Kleina

Štít je dělený, horní polovina polcena. V pravém zlatém poli je pod císařskou korunou černý říšský orel s červeným štítkem na hrudi. V něm je stříbrné břevno s černými literami MT (Marie Terezie). V levém červeném poli je pět stříbrných kuželů (znak brněnského biskupství). V dolní stříbrné polovině je černý tlapatý kříž se stříbrným lemem, symbol řádu německých rytířů.
Za štítem je uprostřed zlatý procesní kříž provázený vpravo mitrou a vlevo ven točenou berlou. Vše je převýšeno zeleným biskupským kloboukem se zelenými šňůrami, zakončenými šesti uzly.

literatura a doporučené internetové stránky:

http://www.nemeckyrad.cz/index.php/historie-radu
http://www.biskupstvi.cz/brnensti-biskupove#10
Jarmila Zapletalová: Život a dílo brněnského biskupa a velmistra Německého řádu Norberta Kleina, Olomouc 2010 (http://theses.cz/id/6702nq?lang=en;furl=%2Fid%2F6702nq;so=nx)
Karel Müller: katalog erbů Řádu německých rytířů ve sbírkách Muzea v Bruntále, Bruntál 2010