Rohan

historie rodu:

Starý bretaňský rod s počátky ve 12. století. Během staletí se spříznil s původními vládci Bretaně i s francouzskými králi. Rod byl roku 1536 povýšen do hraběcího stavu s predikátem de Montbazon a roku 1588 do stavu vévodského. Rohanové patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody ve Francii a vzešlo z něj mnoho významných osobností – za mnohé můžeme jmenovat například Henriho Rohana (1579-1638), vůdce francouzských hugenotů, proslulou intrikánku vévodkyni de Chevreuse (1600-79), nebo Louise Reného Edouarda Rohana (1735-1803), štrasburského arcibiskupa, zapleteného do náhrdelníkové aféry, symbol šlechtické zhýralosti té doby.
Na konci 17. století se rod rozdělil na linie Rohan Guémenée a Rohan Rochefort. Před francouzskou revolucí rodina uprchla do habsburské monarchie, kde Charles Alain Rohan Guémenée získal rakouský a poté český inkolát a roku 1820 zakoupil sychrovské panství a později i další statky. Rodová linie Rohan Guémenée však vymřela jeho bratry a poté majetky přešly na mladší linii Rohan Rochefort. Bratři Arthur (1826-85) a Louis (1833-91) rozdělili rod znovu do dvou linií, z nichž starší vévodská má už pouze jediného mužského člena, vévodu Alberta (nar. 1936). Členové mladší linie, která do konce druhé světové války vlastnila statek Choustník, dnes žijí v Anglii.

podoba erbu:

Starý rohanský erb je tvořen polceným štítem, v jehož levé červené polovině je devět zlatých rout (heroldské figury ve tvaru kosočtverce) – po třech ve třech řadách. V pravé stříbrné polovině je třináct hranostajových ocásků – představují heraldickou kožešinu, nazývanou hermelín, která je typickým prvkem heraldiky francouzských šlechtických rodů. Hermelín byl také ve znaku rodné rohanovské Bretaně.
Na štít je položena knížecí koruna a po stranách jsou dva zlatí lvi jako štítonoši. Lvi mají červené šály – na jedné z nich je zlatá routa Rohanů, na druhé černý ocásek bretaňského vévodství. Součástí erbu je také heslo na pásce dole POTIUS MORI QUAM FOEDARI.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Jan Županič, František Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001
Miloš Kadlec: Rohanové, Praha 2013
Veronika Kašičková: Poslední majitelé zámku Sychrov ve vzpomínkách pamětníků (bakalářská práce), 2015
Petra Maťátková: Sychrovská pamětní kniha. Život Rohanů na Sychrově v letech 1820-92 (bakalářská práce), 2011.
Karl Anton Rohan: Mezi dvěma kříži