Salm-Reifferscheidt

historie rodu:

Bohatě rozvětvený rod, jehož nejstarším prapředkem byl Siegfried, žijící na konci 10. století. Větev dolních (Nieder) Salmů se na přelomu 13. a 14. století spojila s pány z Reifferscheidtu, a tak vzniklo společné jméno rodu Salm-Reifferscheidt. Roku 1628 byl rodu potvrzen hraběcí stav, ale členové rodu používají titul „Altgraf“ tj. starohrabě. Synové Franze Wilhelma Salm-Reifferscheidt (1670-1734) přicházejí poprvé do Čech, když Leopold Anton Salm-Reifferscheidt (1699-1760) dědí panství Lipová a zakládá tak linii Salm-Reifferscheidt-Hainspach, která vymřela v 19. století a titul přešel dědictvím na Thun-Hohensteiny.
Syn Franze Wilhelma z druhého manželství, Anton Salm-Reifferscheidt (1728-69), získal zčásti sňatkem a zčásti koupí panství Rájec nad Svitavou a Blansko a založil tak linii Salm-Reifferscheidt-Raitz. Jednou z nejzajímavějších osobností rodu byl jeho syn Karel Josef (1750-1838), povýšený do knížecího stavu. Proslul jako jeden z nejznámějších svobodných zednářů, zabýval se magií, alchymií ale i novými technologiemi. Syny jeho vnuka, Hugo Karla Eduarda (1803-88) se rod rozdělil do tří linií, z nichž prostřední Siegfriedova vymřela již roku 1945, nejstarší vlastnila Rájec až do roku 1945 a nejmladší, Erichova, žije v současnosti bohatě rozvětvena zejména v Rakousku.

podoba erbu:


Salmové měli ve svém původním erbu mluvící znamení, a to dva lososy (salm), hřbety k sobě a hlavami vzhůru. Dolnosaská linie Salmů přitom užívala červené lososy ve stříbrném poli. Roku 1455 se členové této linie začali nazývat hrabata Salm-Reifferscheidt, což vedlo i ke změně erbu, který byl nyní čtvrcený. Na zde vyobrazené variantě je původní znak uprostřed na srdečním štítu, který je polcený, v levé půli zůstal původní znak, v pravé polovině přibyl znak Reifferscheidtu – červený štítek pod modrým turnajovým límcem. První pole je stříbrné s třemi červenými routami (panství Dyck), v druhém je stříbrný lev na červeném poli posetém stříbrnými cihlami (panství Bedbur). V třetím poli je rovněž stříbrný lev, tentokrát na zlato-červeném děleném poli (panství Alfter u Bonnu). Ve čtvrtém poli je černý lev na zlatém podkladu (panství Hackenbroich).
Štítonoši jsou dva odvrácení lvi, nahoře je knížecí koruna a dole červená páska s rodovým heslem CONTRA TORRENTEM (proti proudu).

literatura a doporučené internetové stránky:

Jan Županič, František Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001
Michal Konečný: Stručné dějiny knížat ze Salm-Reifferscheidtu, Brno 2007
Michal Konečný: Zámek Rájec nad Svitavou, Kroměříž 2013
Petr Sychra: Hugo František Salm-Reifferscheidt, moravský šlechtic a osvícenec, Blansko 2015
Lubomír Slavíček – Petr Tomášek: Aristokracie ducha a vkusu. Zámecká obrazárna Salm-Reifferscheidtů v Rájci nad Svitavou, Brno 2015
Jitka Sedlářová: Hugo Franz Salm-Reifferscheidt, Kroměříž 2016