Schwarzenberg

historie rodu:

Schwarzenbergové patřili v Rakousku-Uhersku k nejbohatším rodům. Jde o původem francký rod, o němž jsou první zmínky již z roku 1127. Původně se psali ze Sensheimu, až na počátku 15. století získal rod panství a jméno Schwarzenberg. Rod se rozdělil do několika linií, z nichž dodnes přežila v Nizozemsku také linie ve stavu svobodných pánů. Majetek v Čechách krátce vlastnil Erkinger Schwarzenberg (1362-1437), povýšený roku 1429 do stavu svobodných pánů. Do služeb Habsburků přišel nejprve vojevůdce Adolf Schwarzenberg (1551-1600), který se proslavil při válkách s Uhry a byl za své zásluhy povýšen roku 1599 do hraběcího stavu. Český majetek získal až Adamův vnuk Jan Adolf Schwarzenberg (1615-83), který obohatil rodový majetek o panství Třeboň, Křivoklát, Krušovice, Hlubokou a další panství. Získal Řád zlatého rouna a roku 1670 byl povýšen do knížecího stavu. Jeho syn Ferdinand Schwarzenberg (1652-1703) přidal k rodovému majetku díky sňatku s Annou von Sulz (1653-98) panství Sulz a Kleggau. Další významný majetkový růst znamenalo za knížete Adama Františka Schwarzenberga (1680-1732) dědictví po rodu Eggenbergů - panství Český Krumlov, Netolice, Orlík, Zvíkov a další. Adam František také získal od císaře titul vévody krumlovského, patřící dříve Eggenbergům. Prostřednictvím synů Jana Nepomuka Schwarzenberga (1742-89) se rod rozdělil do dvou linií. Starší Josef (1769-1833) založil tzv. hlubocko-krumlovskou linii, která vymřela roku 1979. Mladší Karel (1771-1820), slavný vojevůdce, založil linii orlickou, jejíž potomci žijí dodnes v Čechách, v Rakousku, ve Švýcarsku, v Řecku a v USA.

podoba erbu:

Erb tvoří čtvrcený štít se srdečním štítkem, který je polcený. Vpravo je v červeném poli na černém trojvrší stříbrná věž (mluvící štítek - Schwarzenberg), vlevo v modrém poli tři zlaté snopy (Kleggau). U hlavního štítu je první pole sedmkrát stříbrno-modře polceno – odkazuje na původní rodové jméno Seinsheim. Druhé pole je stříbrno-červeně děleno řezem o třech hrotech (panství Sulz). Třetí pole je stříbrné, s hořící černou ostrví (větví) se třemi suky (Brandis). Čtvrté pole je zlaté a je na něm hlava Turka, na které sedí krkavec s obojkem – toto pole se do erbu Schwarzenbergů dostalo roku 1599 na znamení zásluh Adolfa Schwarzenberga, který se roku 1598 podílel na dobytí pevnosti Raab.
Zde je dále erb doplněn dole rodovou devízou NIL NISI RECTUM na bílé stuze, nahoře knížecí korunou po stranách snítkou dubu se žaludy a s větvičkou plané růže s pěti květy, symbolizující Český Krumlov.

literatura a doporučené internetové stránky:

Jan Županič, František Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001
Václav Horčička, Jan Županič: Šlechta na křižovatce: Lichtenštejnové, Schwarzenbergové a Colloredo-Mannsfeldové v první polovině 20. století, Praha 2017
Zdeněk Bezecný, Martin Gaži, Martin C. Putna: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice 2013
Pavel Koblasa: Princ Edmund, černá ovce rodiny.
Dita Jelínková: Chcete mě okrást. Majetková perzekuce Adolfa Schwarzenberga v dobách válečných i poválečných.