Thurn-Taxis

historie rodu:

Stará snad italská šlechta, s prokazatelnými počátky na začátku 12. století, která ale legendami klade svůj původ až do konce 5. století. Linie Thurn-Taxisů odvozuje svůj původ od Ruggiera de Tasso (z.1322). V 15. století vstoupili do služeb Habsburků a získali od nich správu poštovnictví v alpských zemích. Roku 1595 získali úřad generálního poštmistra Svaté říše římské, který jim byl roku 1615 udělen dědičně. Z této činnosti získal rod postupně základ svého obrovského bohatství. Roku 1608 byli Taxisové povýšeni do stavu říšských svobodných pánů a roku 1624 do hraběcího stavu. Eugen Alexander Thurn-Taxis (z.1714) byl roku 1681 povýšen do španělského knížecího stavu, který byl roku 1695 potvrzen i pro říši. Poštovní úřad Thurn-Taxisů skončil až se zánikem říše roku 1806. Rod byl finančně bohatě odškodněn a získal dědičné poštovství v řadě německých států. Všech poštovských práv se rod poté vzdal ve prospěch Pruska, opět za tučné odškodné.
V 18. století se knížecí linie rozdělila do dvou větví. Mladší, vedoucí od Maxmiliána Thurn-Taxise (1769-1831), bývá nazývaná také jako česká, neboť její členové se usadili v Čechách, kde vlastnili panství Dobrovice, Loučeň a později také Mcely. Linie starší trvale sídlila v bavorském Řezně a vlastnila rozsáhlé množství statků v Německu. Kníže Karl Alexander Thurn-Taxis (1770-1827) začal budovat majetkovou základnu také v Čechách, kde postupně koupil panství Chotěšov, Chroustovice, Košumberk a Rychmburk. Jeho syn Maxmilián Thurn-Taxis (1802-71) zaokrouhlil tento majetek koupí panství Litomyšl, které rod vlastnil až do konce druhé světové války. Dnes žijí potomci obou rodových linií zejména v Německu a Rakousku, ale také ve Francii, Itálii a v USA.

podoba erbu:

Na základě proklamovaného příbuzenství s rodem Thurn-Valsássina používaly oba rody od 17. století podobné erby. Původním erbem byl čtvrcený štít, kdy v prvním a čtvrtém stříbrném poli byla červená věž (mluvící erb: věž = turm) s dvěma podloženými modrými liliovými žezly a ve druhém a třetím poli byl znak italského hrabství Valsassina – červený korunovaný lev ve zlatém poli. Thurn-Taxisové si poté přidali doprostřed srdeční štítek s původním erbem Taxisů – stříbrným jezevcem v modrém poli. Později došlo k proměně erbu ještě v dolní části, kam přibylo páté červené pole se stříbrnými ovčími nůžkami, a na šestém poli se zopakoval červený korunovaný lev ve zlatém poli.
Z 18. století pochází štítonoši – odvrácení zlatí lvi. Nad štítem je knížecí koruna.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Jan Županič, František Stellner: Encyklopedie knížecích rodů zemí koruny české, Praha 2001