von Wrbna und Freudenthal

historie rodu:

Stará slezská rodina s počátky sahajícími do 13. století. V 15. století získal rod panství Bruntál, od něhož odvozuje svůj predikát. Rod se v 16. století rozdělil do několika linií, z nichž postupně všechny vymřely. Václav Wrbna (z.1649), předek větve žijící nejdéle, byl povýšen do hraběcího stavu roku 1624. Prodal slezské statky (Bruntál byl rodu zkonfiskován po roce 1620) a místo nich zakoupil na Moravě panství Fulnek a Paskov a v Čechách Brandýs. Jeho syn Jan František Wrbna (1634-1705) získal sňatkem panství Hořovice. Jeho synové Josef (1675-1755) a Norbert (1683-1729) rozdělili rod na linie fulneckou (vymřela na počátku 19. století) a hořovickou. Hořovická linie se na počátku 19. století rozdělila rovněž do dvou větví, z nichž starší vymřela roku 1883 Rudolfem, který se sice nikdy neoženil, ale měl nemanželského syna, kterému zajistil titul svobodného pána a predikát von Freudenthal.
Z mladší linie přijal Rudolf Wrbna na konci 19. století dědictví, erb a jméno vymřelých knížat Kaunitzů (ti již předtím přijali jméno vymřelých Questenbergů spolu s panstvím Jaroměřice), takže vznikl rod se složitým titulem Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg-Freudethal. Tato rodová linie vlastnila na Moravě panství Holešov a Jaroměřice nad Rokytnou. Po druhé světové válce dožil poslední člen rodu v Německu.

podoba erbu:

Erb Rudolfa Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg-Freudethal je dvakrát polcený a dvakrát dělený s modrým, zlatě korunovaným srdečním štítkem, ve kterém se nachází původní erb rodu Wrbnů – zlaté břevno s šesti zlatými liliemi.
První a deváté pole štítu představuje původní erb rodu Kaunitzů – stříbrná zkřížená lekna (leknínové listy) na červeném poli. Druhé (nahoře uprostřed) a osmé (dole uprostřed) pole nese erb Sezimů z Ústí – modrou růži na zlatém poli. Zbývající pole pak představují jednotlivá bývalá panství Kaunitzů – čtvrté pole je Esenz (černý vztyčený medvěd se zlatým obojkem), páté pole hrabství Rietberg (zlatá orlice na červeném poli), šesté pole hrabství Ostfriesland (zlatá korunovaná harpyje, doprovázená čtyřmi hvězdami, vše na černém poli) a sedmé pole panství Wittmund (zlaté zkřížené praporce na modrém poli).
Erb nese napravo zlatý gryf a nalevo zlatý korunovaný dvouocasý lev. Nad erbem je hraběcí koruna.

literatura a doporučené internetové stránky:

Petr Mašek: Modrá krev, Praha 1999
Pavel Pokorný, „Sestřenice“ Sisi. Její královská Výsost, hraběnka Elvíra z Wrbna-Kounic, rozená princezna bavorská. (1868-1943), České Budějovice 2010 (Diplomová práce).
Jan Županič: Vznik rodu Wrbna-Kaunitz. Skrytá historie šlechtického rodu