Velkostatek Litomyšl
Obecně:
Litomyšlské panství se svými více jak 80 vesnicemi tvořilo v 17. a 19.století největší část Litomyšlska a hned na několika místech přesahovalo hranice dnešního okresu. Jeho celistvost byla pouze porušena dvěma protáhlými severojižními enklávami katastrů 12 obcí patřících poddanství města Litomyšle. Panství mělo enklávy jen výjimečné ( část obce Pěšice mezi Vysokým Mýtem a Luží).
Po nezdařilém povstání stavů roku 1547 zasáhl král Ferdinand trestem a posledního držitele Litomyšle z rodu Kostků z Postupic Bohuše II. připravil o toto panství. V dalších letech je Litomyšl zástavním zbožím, které král vždy svěřoval na určitý počet let v zástavu na pohledávky různým šlechticům. Roku 1567 se dostává do rukou Vratislavu z Pernštejna. Jeho nástup znamená pro Litomyšl vlnu protireformace a fanatického katalocismu. Poslední Pernštejn Vratislav II. se dostává k Litomyšlu roku 1628. Snažil se o zlepšení hospodářského stavu, např. přiměl měšťany, aby se vzdali práva vařit pivo, aby sám mohl rozšířit panský pivovar. Správy panství se ujal koncem třicetileté války Václav Eusebius z Lobkovic, jenž o panství nejvil velký zájem a přestoupil ho Maxmiliánovi Trautmansdorfovi. Za jejich doby vzniká nový dvůr Rosenstein (Hraběnčin). Velká péče byla věnována i rybníkářství. V polovině 18.století byl také zaveden chov koní. Nad dvorem Pernštejnským vzniká tedy
hřebčinec zvaný Gestütt neboli Štít.
V roce 1757 předávají panství přiženivšímu se Fratnišku Jiřímu Josefu Valdštejnovi a příchází tedy doba Valdštejnů. Krátkodobý výkup surového plátna a jeho zpracování na vlastních bělidlech v letech 1777-1780 se ukázal spíše jako ztrátový. Valdštejnské hospodáření bylo celkově neuspěšné a přispělo k jejich konci. Velkou škodu tomuto rodu napáchal Fratišek Braun, kterého do účetnických služeb přijal hrabě Antotnín. Až příbuzný Valdštejnů, hrabě Colloredo-Masfeld pomohl Brauna dostat z vedení panství v roce 1846. Doba vláady Antonína II. je pak vyvrcholením předchozího úpadku, doprovázeným odprodáváním pozemků.
Roku 1855 připadá držba litomyšleského panství rodu Thurn-Taxisů. Všechny dvory (Dolní Újezd – 164 ha, Hork – 96,5 ha, Heřmanice 56 ha, Hraběnčin Dvůr – 70,5 ha, dvůr Valdštejn 162 ha, Pernštýn 180 ha, Malé Sedliště 171,5 ha, Hvězda 86,5 ha, Tisová 202 ha, dvůr Vlkov – 214 ha) byly dány do dlouhodobého nájmu a Thurn-Taxisové na nich po celou dobu své vlády vůbec nehospodařili. Pronajímán byl i pivovar v Litomyšli a Opatově, pila v Nedošíně a mlýn v Pernštýně. Ve vlastní režii zůstalo jen rybniční hospodářství, které bylo velmi výnosné. Celková výměra rybníků činila přes 500 ha. Thurn-Taxisům také patřily vedlejší velkostatky Rychmburk, Chroustovice a Košumberk. Rovněž lesy byly ponechány ve vlastní správě, byly rozděleny do 7 revírů: polesí Chlumek 97 ha, polesí Kukle 402 ha, Lutná 909 ha, Mendrika 1502 ha, Přívrat 411 ha, Strakov 480 ha a polesí Vysoký Les 793 ha.
Revírníci byli nejdříve podřízeni lesnímu úřadu Rychmburku. Od roku 1860 byla prozatimní správa lesů v Litomyšli a roku 1872 bylo tak ustanoveno trvale a byla činná až do roku 1933. Tehdy byly připojeny kvůli pozemkové reformě k důchodskému a patronátnímu úřadu v Litomyšli důchodenský a patronátní úřad v Rychmburce. A lesní správa z Litomyšle se naopak přenesla do Rychmburku. Lesní i rybniční hospodářství bylo pro Thurn-Taxise velmi výnosné. Těžba dřeva na počátku 20.století činila ročně kolem 20 000 m3 stavebního a od 20 000 m3 do 25 000 m3 palivového dřeva.
Hospodářství velkostatku nebylo příšliš narušeno první pozemkovou reformou. V dubnu 1919 sice byla na panství uvalena nucená správa, ale ta byla již v květnu 1920 změnena na mírnější trvalý státní dozor, který byl pak v srpnu roku 1922 úplně zrušen, přestože výmaz o tom byl proveden až v roce 1933. S prováděním pozemkové reformy se příliš nepospíchalo. Vnucené pachty bývalých dlouhodobých drobných nájemců dosáhly do roku 1923 pouze 233 ha, i když celková výměra panství v té době činila celkem 6 854 ha, z toho zemědělské půdy 2,25 ha. V roce 1922 byl proveden zábor prvního z 10 dvorů, v následujícíh letech se v tom pokračovalo. Celkový výsledek pozemkové reformy byl: Thurn-Taxisům ponechány 3 dvory (Hraběnčin Dvůr 38,5 ha, Hvězda 48,5 ha a Vlkov se 110,5 ha), dále na 400 ha rybníků a většina lesů. Ze zabrané půdy bylo vytvořeno 6 zbytkových statků o celkové výměře 448 ha a drobným přídělcům, kterých bylo na 1690, rozděleno 1195 ha. Přestože přídělová cena za ha se pohybovala podle bonity půdy mezi 800 Kčs – 5000 Kčs, tak žaloval tehdejší majitel Albert Maria Lamoral Thrun – Taxis Československou republiku u mezinárodního soudu v Haagu za to, že za zábor dostla pouze 2 000 000 Kčs namísto požadovaných 10 000 000 Kčs.
Poté tedy pokračuje ve zmenšené míře správa Thurn-Taxisů ve zbylých částí panství. Až v roce 1945 přichází panství pod správu státu.
Obce:
Benátky
Bohunovice
Bohňovice – s osadou Řítky
Brlenka
Bučina
Cerekvice
Čistá
Člupek a Pudilka
Derfl’k
Dětřichov
Dolní Předměstí
Dolní Újezd
Džbánov
Gajer
Harta
Heřmanice
Horky
Horní Předměstí
Horní Újezd
Hraběnčin Dvůr
Hrušová - papírna
Hvězda
Chmelík
Chotěnov
Chotovice
Jáchymka
Janov
Jarošov
Javorník
Jehnědí
Kaliště
Kamenná Horka
Kamenné Sedliště
Karle – s osadou Ostrý Kámen
Kocléřov/Koclířov
Kornice
Květná
Košíře
Kozlov
Kukle
Lačnov
Lány
Lažany
Lezník – s osadou Hana
Litomyšl - rybárna
Lubná – sklárna
Malé Sedliště
Makov
Mendryka - zámeček
Mikuleč
Mladošov
Morašice
Nedošín – Pila, mlýn
Němčice
Nová Sídla - vápenka
Nová Ves
Nový Valdek
Opatov
Opatovec
Opatovice
Orlov
Osík
Ostrý Kámen
Pazucha - milíř
Pěšice
Předměstí
Přívrat
Pekla
Podšvábí
Pohora- s osadou Vysoký les
Pořičí a Zrnětín
Příluky
Raná
Řídké
Říkovice – s osadou Vyšnary
Sebranice
Seč
Sedliště
Semanín - hliník
Sloupnice
Starý Valdek
Staré Brno
Strakov
Suchá - ovčín
Svinná
Střítež
Široký Důl
Tisová
Trstenice
Tržek
Újezdec
Václavky
Velké Sedliště
Vračovice
Vlček
Vlčkov
Voděrady
Vorlová
Vračovice
Vysoké Mýto
Vysoký Les - lesovna
Zaháj
Záhraď
Záleš
Změtín
Kostely:
Bohuňovice
Bučina
Cerekvice
Čistá
Dětřichov
Dolní Újezd
Heřmanice
Chmelík
Janov
Karle
Koclířov
Košíře
Kozlov
Květná
Litomyšl – sv.Anna, děkanský kostel, kaple hrab.Fünfkirchenové
Mendryka – zámecká kaple
Mikuleč
Morašice
Opatov
Ostrý Kámen
Sebranice
Semanín
Široký Důl
Trstenice
Vračovice
Kostelní lesy:
Čistá
Dolní Újezd
Heřmanice
Janov
Karle
Opatov
Sebranice
Raná
Široký Důl
Semanín
Dvory:
Dolní Újezd
Horky – lesovna, hájovna
Heřmanice
Hraběnčin Dvůr
Hvězda
Valdštejn
Pernštýn
Malé Sedliště
Tisová
Vlkov
Revíry a polesí:
Bořkov
Budislav
Čistá - polesí
Člupek
Dětřichov – polesí, hájovna Uibergeschier, hájovna Kocléřov, hájovna Könisberger
Heřmanice
Horky
Hraběnčin Dvůr
Hrušová
Hvězda
Chlumek - polesí
Chmelík
Jáchymka
Javorník
Kamenné Sedliště - hájovna
Košíře
Kukle – polesí,chájovna Brlenka, hájovna Mikuleč, hájovna Karle, hájovna Čistá, hájovna Trstenice
Květná
Lačnov
Lezník
Litomyšl
Lubná – polesí, hájovna sv.Kateřina, hájovna Poříčí, hájovna Lubná
Makov
Mendrika – poelsí, hájovna Opatov, hájovna Janov, hájovna Hvězda, hájovna Mendrika, hájovna Mikuleč, hájovna Semanín I, hájovna Semanín II, hájovna Obora
Nedošín - lazaret
Nová Ves
Nový Valdek
Osík - bažantnice
Poříčí
Přívrat’- polesí, hájovna Pudilka, hájovna Přívrať
Pudilka
Řídké
Sedlištky
Starý Valdek
Strakov – polesí, hájovna Kozlov hájovna Pazucha, hájovna Strakov
Tisová
Újezdec
Vorlová
Vysoký Les – polesí, hájovna Dolní Újezd, hájovna Horní Újezd, hájovna Osík, hájovna Květná, Hájovna Chmelík, hájovna Trstenice
Pivovary:
Litomyšl
Opatov
Cihelny:
Osík
Tisová
Hrušov
Litomyšl
Semaniny
Tisov
Sklady dřeva:
Litomyšl
Hrušová
Záleš
Vápenky:
Litomyšl
Nové Sídla
Suchá
Újezd
Rybníky ty největší:
Hynkův rybník
Lodrand
Netřebský
Nový
Zloděj
Daší pozemky:
Litomyšlský zámek – zahrada, zahradní domek, stáje a jízdárna, obytné budovy a kočárovna,
Bořkov
Dubinko
Kabát
Bouzovka
Na pasekách
Pernštýn
Podšvábí
Inventáře:
- Velkostatek Litomyšl 1513 – 1949
Literatura:
- Kol.autorů – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (VI) Východní Čechy, Praha 1989
- Voženílek, Jan – Předběžné výsledky československé pozemkové reformy, Praha 1930