Velkostatek Telč
Obecně
Již od 14.století je Telč ve vlastnictví pánů z Hradce. Pod tímto rodem je Telč spravována až do roku 1604. Ještě v 16.století byly počítány za součást telčského panství i později samostatné velkostatky Studená a Kunžák.
Po roce 1604 přechází celý majetek rodu Slavatů, který vymírá roku 1712 po meči. Příchází rod z Lichtenštejna a Kastelkornu. Roku 1761 předává poslední potomek hraběcího rodu z Lichtenštejna a Kastelkornu František Antonín majetek Aloisovi hraběti Podstatskému. Tento rod měl za povinnost přijmout jméno a znak hrabat z Lichtenštejna a spojit je se svým jménem a znakem. To bylo možné díky císařskému povolení z roku 1762. Po smrti Aloise se ujal panství syn Leopold I. vlastnící už po otci velkostatky Veselíčko jako rodový fideikomis Podstatských a od roku 1744 i alodiální léna Slavkov (o.Opava) a Starou Ves nad Ondřejnicí (o. Ostrava).
Podle soudního ocenění z roku 1814 mělo telčské panství celkovou rozlohu 35913 jiter půdy, z níž na dominikál připadalo 8874 jiter a na rustikál 27039 jiter. Lesy zaujímaly celkem 8692 jiter, z toho 3111 obhospodařovali poddaní a 5581 jiter vrchnost. Lesy byly rozděleny na 6 polesí. Jeho nástupce ve fideikomisu Leopold II. (Karel) Podstatský Lichtenštejn zaváděl protipožární opatření a vlastnil fideikomisní statek Veselíčko, alodiální panství Telč se statkem Borovná, panství Studená na Moravě a panství Kunžak v Čechách, bratrovi Gustavovi odstoupil v rodinné smlouvě z roku 1828 panství Želetavu s připojenými statky Bítovánky, Krasonice, Nové Meziříčko a Zdeňkov. Leopold II. umírá roku 1848 ve Vídni, nástupcem je pak jeho jediný syn Leopold III. (Felix), což byl c.k. komoří, dědičný člen panské sněmovny, mimořádný vyslanec a plnomocný ministr řádu maltézských rytířů.
V 80.letech 19.století měl velkostatek celkovou výměru 5431 ha, z toho lesy zabíraly 3765 ha. Počet polesí se nezměnil.
Leopold IV. se ujal panství až v polovině 20.let. V roce 1945 ho jeho politická cesta, kterou si razil během druhé světové války dovedla ke konfiskaci jmění a odsunu.
Na počátku 20.století se rozloha velkostatku zmenšila o 100 ha, přičemž se podíl lesů na celkové výměře hospodářství o něco zvýšil. Velkostatek Telč se statkem Borovná měl výměru: 717 ha polí, 278 ha luk, 3 765 ha lesů, zahrad 12 ha, pastvin a cest 259 ha, 301 ha rybníků, 6 ha stavebních pozemků, 2 ha pustin – celkem 5340 ha.
V pozemkové reformě v letech 1923 – 24 bylo podrobeno včetně 14 směn celkem 5374,82 ha veškeré půdy, z toho 1064,92 ha zemědělské půdy. Z toho drobní nabytelé obdrželi 513,11 ha veškeré půdy, z toho zemědělské 480,61 ha a nabyvatelům zbytkových statků připadlo 144 ha veškeré půdy, z toho zemědělské 99 ha. Vlastníkům bylo propuštěno ze záboru podle § 3 a § 11 záborového zákona a § 20 přídělového zákona výměra 678,50 ha veškeré půdy, z toho 267,50 ha zemědělské. V záboru nadále zůstalo 4 039,21 ha veškeré půdy, z toho zemědělské 217, 81 ha. Většina půdy však byla majiteli propuštěna dodatečně, takže v roce 1935 byla celková výměra panství 4321 ha, z toho 310 ha polí, 370 ha rybníků, 10 ha připadlo na zahrady a parky, 6 ha na stavební plochu a 3625 ha zaujímaly lesy. V roce 1945 byl velkostatek na základě konfiskačního dekretu prezidenta republiky vyvlastněn.
Hospodářství
Pozemky tohoto velkostatku ležely v drsném podnebí, v terénu spíše hornatém. Nejdřív byl dvůr jenom v Telči, Žatci, Radkově, Šašovicích a Rozkoši, od roku 1615 přibývá dvůr v Prostém, roku 1666 dvůr v Budkově, Dvorcích, Mezeříčku a Rácově. V roce 1721 k nim přibyl dvůr v Borovné a v tomto století i dvůr Rosičky.
Na velkostatku se pěstoval hlavně oves, žito, ječmen, dále řepka, krmná řepa a brambory, v malé míře pšenice, hrách, lněné semeno, chmel. Velká péče byla věnována rybníkářství, např. v roce 1580 bylo ve velkostatku 86 rybníků. Koncem 18.století bylo na spojeném velkostatku Telč, Studená a Želetava 26 kaprových, 12 třecích a 151 výtažných rybníků. Počátkem 20.století bylo rozloha rybníků 303 ha 70 a, skutečně zaplavená plocha činila pouze 282 ha 86 a. Kolem roku 1910 bylo telčské rybníkářství jedním z nejlepších.
Lesy byly rozděleny na 6 polesí: Borovná, Rácov, Rosičky, Roštýň, Řásná, Telč. Po pozemkové reformě pak tvořilo polesí: Telč, Rosičky, Řídelov, Řásná, Býkovec a Horní Dubenky.
Od 17.století existovala u Roštýna velká obora na dančí zvěř a u Telče Bažantice.
Z průmyslu je pak třeba zmínit pivovar, 3 panské mlýny, 2 pily, 2 valchy na sukno a cihelna. V 1. polovině 18.století stojí vedle mlýna a pily za zmínku 2 hamry v Řídělově a Žatci, mlýn na papír u Dobré Vody a potašérna, valcha na suknu u Krahulčí. Ve 2. polovině 19.století byly ve velkostatku parní pila, 3 mlýny, lihovar, cihelna.
Tři základní části telčského panství:
Telč
Studená
Želetava
Města:
Telč – zámek, kostel sv. Jakuba, filiální kostel Matky Boží, románská věž, filiálním kostelem (dříve jezuitským)
Slavonice – radnice, farní kostel Nanebevzetí panny Marie, 2 filiální kostelíky
Obce (48):
Borovná
Částkovice
Čenkov
Černíč
Dobrá Voda – 1541 těžba stříbra
Dolní Dvorce
Doupě
Dyjice
Dyjička
Holešice
Horní Myslová – dílna telčské soukenické továrny
Hostětice
Chvaletín
Kostelní Myslová
Krahulčí
Lhotka
Lovětín
Mrákotín městečko – farní kostel
Mysliboř
Myslůvka
Nevcehle
Nová Ves
Olší
Ořechov
Pavlov
Poldevka
Praskolesy
Prostřední Vydří
Rácov
Radkov
Růžená
Řasná
Říčelov
Sedlejov
Slaviboř
Strachoňovice
Stranná
Studnice
Šach
Třeštice
Urbanov
Vanov
Vanůvek
Velká Lhota
Volevčice
Zadní Vydří
Zvolenovice
Žatec – od 1826 železný hamr
Dvory panství včetně Studené a Želetavy:
Býkovec
Borovno
Horní Dvorce
Meziříčko
Panské Dubenky
Prostý
Rácev
Radkov
Rosičky
Skrýchov
Šašovice
Telč
Žatec
Rybníky (ty největší):
Hejtman
Hořejší Mrzata
Kolejší Mrzata
Komorník
Pilový Mrzata
Pravětický
Ratan
Rohoznice
Svatomářský
Šilhan
Zaječí
Statky
aloidní Slavkov
fideikomisní Veselíčko
aloidní Stará Ves
aloidní Telč
aloidní Studená
aloidní Kunžak
Mlýny:
Telč – parní mlýn, parní pila
Krahulčí
Dobrá Voda
Rácov
Částkovice
Cihelny:
Telč
Školy:
Evangelická škola ve Lhotě (od 1791)
v Holešicích
v Mrákotíně
v Pavlově
v Chvaletíně
v Růžené
v Radkově
ve Studené
v Želetavě
Hlavní škola v Telči, Dívčí škola v Telči
v Kostelní Myslové
v Urbanově
v Doupí
v Rácově
v Nové Vsi
v Kostelním Vydří
Doly:
v Třešti
Pivovary:
Telč
Slavonice
Fary:
Telč
Studená
Želtava
Panské Dubenky
Kostelní Myslová
Radkov
Mrákotín
Pavlov
Růžená
Želetava
Doupí
Popelín
Dobrá Voda
Urbanov
Slavonice
Panské Dubenky
Batelov
Kostelní Vydří
Olší
Horní Dubenky
Kaliště
Klatovec
Holešice
Rácov
Špitály:
Telč
Slavonice
tři špitální vesnice: Peče, Kadolce, Léštnice
Lázně:
Dobrá Voda (1796)
Chudobince:
Telč
Studená
Kunžak
Želetava
Slavonice
Palírny:
Telč + potašárna
Papírny:
Dobrá Voda
Pily:
Řídelov
Dobrá Voda
Použitá literatura:
- Hosák, Ladislav – Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, Ostrava 1967
- kol.autorů – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (I) Jižní Morava, Praha 1981
- Voženílek, Jan – Předběžné výsledky československé pozemkové reformy, Praha 1930
Inventáře:
- Velkostatek Telč 1502 – 1950, Brno 1986, F 239