Velkostatek Telč

 

 

Obecně

 

Již od 14.století je Telč ve vlastnictví pánů z Hradce. Pod tímto rodem je Telč spravována až do roku 1604. Ještě v 16.století byly počítány za součást telčského panství i později samostatné velkostatky Studená a Kunžák.

Po roce 1604 přechází celý majetek rodu Slavatů, který vymírá roku 1712 po meči. Příchází rod z Lichtenštejna a Kastelkornu. Roku 1761 předává poslední potomek hraběcího rodu z Lichtenštejna a Kastelkornu František Antonín majetek Aloisovi hraběti Podstatskému. Tento rod měl za povinnost přijmout jméno a znak hrabat z Lichtenštejna a spojit je se svým jménem a znakem. To bylo možné díky císařskému povolení z roku 1762. Po smrti Aloise se ujal panství syn Leopold I.  vlastnící už po otci velkostatky Veselíčko jako rodový fideikomis Podstatských a od roku 1744 i alodiální léna Slavkov (o.Opava) a Starou Ves nad Ondřejnicí (o. Ostrava).

Podle soudního ocenění z roku 1814 mělo telčské panství celkovou rozlohu 35913 jiter půdy, z níž na dominikál připadalo 8874 jiter a na rustikál 27039 jiter. Lesy zaujímaly celkem 8692 jiter, z toho 3111 obhospodařovali poddaní a 5581 jiter vrchnost. Lesy byly rozděleny na 6 polesí. Jeho nástupce ve fideikomisu Leopold II. (Karel) Podstatský Lichtenštejn zaváděl protipožární opatření a vlastnil fideikomisní statek Veselíčko, alodiální panství Telč se statkem Borovná, panství Studená na Moravě a panství Kunžak v Čechách, bratrovi Gustavovi odstoupil v rodinné smlouvě z roku 1828 panství Želetavu s připojenými statky Bítovánky, Krasonice, Nové Meziříčko a Zdeňkov. Leopold II. umírá roku 1848 ve Vídni, nástupcem je pak jeho jediný syn Leopold III. (Felix), což byl c.k. komoří, dědičný člen panské sněmovny, mimořádný vyslanec a plnomocný ministr řádu maltézských rytířů.

V 80.letech 19.století měl velkostatek celkovou výměru 5431 ha, z toho lesy zabíraly 3765 ha. Počet polesí se nezměnil.

Leopold IV. se ujal panství až v polovině 20.let. V roce 1945 ho jeho politická cesta, kterou si razil během druhé světové války dovedla ke konfiskaci jmění a odsunu.

Na počátku 20.století se rozloha velkostatku zmenšila o 100 ha, přičemž se podíl lesů na celkové výměře hospodářství o něco zvýšil. Velkostatek Telč se statkem Borovná měl výměru: 717 ha polí, 278 ha luk, 3 765 ha lesů, zahrad 12 ha, pastvin a cest 259 ha, 301 ha rybníků, 6 ha stavebních pozemků, 2 ha pustin – celkem 5340 ha.

           

V pozemkové reformě v letech 1923 – 24 bylo podrobeno včetně 14 směn celkem 5374,82 ha veškeré půdy, z toho 1064,92 ha zemědělské půdy. Z toho drobní nabytelé obdrželi 513,11 ha veškeré půdy, z toho zemědělské 480,61 ha a nabyvatelům zbytkových statků připadlo 144 ha veškeré půdy, z toho zemědělské 99 ha. Vlastníkům bylo propuštěno ze záboru podle § 3 a § 11 záborového zákona a § 20 přídělového zákona výměra 678,50 ha veškeré půdy, z toho 267,50 ha zemědělské. V záboru nadále zůstalo 4 039,21 ha veškeré půdy, z toho zemědělské 217, 81 ha. Většina půdy však byla majiteli propuštěna dodatečně, takže v roce 1935 byla celková výměra panství 4321 ha, z toho 310 ha polí, 370 ha rybníků, 10 ha připadlo na zahrady a parky, 6 ha na stavební plochu a 3625 ha zaujímaly lesy. V roce 1945 byl velkostatek na základě konfiskačního dekretu prezidenta republiky vyvlastněn.

 

Hospodářství

Pozemky tohoto velkostatku ležely v drsném podnebí, v terénu spíše hornatém. Nejdřív byl dvůr jenom v Telči, Žatci, Radkově, Šašovicích a Rozkoši, od roku 1615 přibývá dvůr v Prostém, roku 1666 dvůr v Budkově, Dvorcích, Mezeříčku a Rácově. V roce 1721 k nim přibyl dvůr v Borovné a v tomto století i dvůr Rosičky.

Na velkostatku se pěstoval hlavně oves, žito, ječmen, dále řepka, krmná řepa a brambory, v malé míře pšenice, hrách, lněné semeno, chmel. Velká péče byla věnována rybníkářství, např. v roce 1580 bylo ve velkostatku 86 rybníků. Koncem 18.století bylo na spojeném velkostatku Telč, Studená a Želetava 26 kaprových, 12 třecích a 151 výtažných rybníků. Počátkem 20.století bylo rozloha rybníků 303 ha    70 a, skutečně zaplavená plocha činila pouze 282 ha 86 a. Kolem roku 1910 bylo telčské rybníkářství jedním z nejlepších.

Lesy byly rozděleny na 6 polesí: Borovná, Rácov, Rosičky, Roštýň, Řásná, Telč. Po pozemkové reformě pak tvořilo polesí: Telč, Rosičky, Řídelov, Řásná, Býkovec a Horní Dubenky.

Od 17.století existovala u Roštýna velká obora na dančí zvěř a u Telče Bažantice.

Z průmyslu je pak třeba zmínit pivovar, 3 panské mlýny, 2 pily, 2 valchy na sukno a cihelna. V 1. polovině 18.století stojí vedle mlýna a pily za zmínku 2 hamry v Řídělově a Žatci, mlýn na papír u Dobré Vody a potašérna, valcha na suknu u Krahulčí. Ve 2. polovině 19.století byly ve velkostatku parní pila, 3 mlýny, lihovar, cihelna.

 

 

 

Tři základní části telčského panství:

Telč

Studená

Želetava

 

Města:

Telč – zámek, kostel sv. Jakuba, filiální kostel Matky Boží, románská věž, filiálním kostelem (dříve jezuitským)

Slavonice – radnice, farní kostel Nanebevzetí panny Marie, 2 filiální kostelíky

 

Obce (48):

Borovná

Částkovice

Čenkov

Černíč

Dobrá Voda – 1541 těžba stříbra

Dolní Dvorce

Doupě

Dyjice

Dyjička

Holešice

Horní Myslová – dílna telčské soukenické továrny

Hostětice

Chvaletín

Kostelní Myslová

Krahulčí

Lhotka

Lovětín

Mrákotín městečko – farní kostel

Mysliboř

Myslůvka

Nevcehle

Nová Ves

Olší

Ořechov

Pavlov

Poldevka

Praskolesy

Prostřední Vydří

Rácov

Radkov

Růžená

Řasná

Říčelov

Sedlejov

Slaviboř

Strachoňovice

Stranná

Studnice

Šach

Třeštice

Urbanov

Vanov

Vanůvek

Velká Lhota

Volevčice

Zadní Vydří

Zvolenovice

Žatec – od 1826 železný hamr

 

 

Dvory panství včetně Studené a Želetavy:

Býkovec

Borovno

Horní Dvorce

Meziříčko

Panské Dubenky

Prostý

Rácev

Radkov

Rosičky

Skrýchov

Šašovice

Telč

Žatec

 

Rybníky (ty největší):

Hejtman

Hořejší Mrzata

Kolejší Mrzata

Komorník

Pilový Mrzata

Pravětický

Ratan

Rohoznice

Svatomářský

Šilhan

Zaječí

 

Statky

aloidní Slavkov

fideikomisní Veselíčko

aloidní Stará Ves

aloidní Telč

aloidní Studená

aloidní Kunžak

 

Mlýny:

Telč – parní mlýn, parní pila

Krahulčí

Dobrá Voda

Rácov

Částkovice

 

Cihelny:

Telč

 

Školy:

Evangelická škola ve Lhotě (od 1791)

v Holešicích

v Mrákotíně

v Pavlově

v Chvaletíně

v Růžené

v Radkově

ve Studené

v Želetavě

Hlavní škola v Telči, Dívčí škola v Telči

v Kostelní Myslové

v Urbanově

v Doupí

v Rácově

v Nové Vsi

v Kostelním Vydří

 

Doly:

v Třešti

 

Pivovary:

Telč

Slavonice

 

Fary:

Telč

Studená

Želtava

Panské Dubenky

Kostelní Myslová

Radkov

Mrákotín

Pavlov

Růžená

Želetava

Doupí

Popelín

Dobrá Voda

Urbanov

Slavonice

Panské Dubenky

Batelov

Kostelní Vydří

Olší

Horní Dubenky

Kaliště

Klatovec

Holešice

Rácov

 

Špitály:

Telč

Slavonice

tři špitální vesnice: Peče, Kadolce, Léštnice

Lázně:

Dobrá Voda (1796)

 

Chudobince:

Telč

Studená

Kunžak

Želetava

Slavonice

 

Palírny:

Telč + potašárna

 

Papírny:

Dobrá Voda

 

Pily:

Řídelov

Dobrá Voda

 

 

Použitá literatura:

- Hosák, Ladislav – Přehled historického místopisu Moravy a Slezska v období feudalismu do roku 1848, Ostrava 1967

- kol.autorů – Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (I) Jižní Morava, Praha 1981

- Voženílek, Jan – Předběžné výsledky československé pozemkové reformy, Praha 1930

 

Inventáře:

- Velkostatek Telč 1502 – 1950, Brno 1986, F 239