Buquoy Karl Bonaventura

Karl Buquoy převzal v roce 1878 po ukončených právnických studiích svěřenské statky Nové Hrady a Rožmberk. Na svých panstvích nechal zřídit penzijní ústav pro vysloužilé služebníky, stejně jako podpůrné sdružení pro vdovy a sirotky. Věnoval velký zájem hospodářské úpravě lesů, zlepšení polního hospodářství i rozvoji průmyslu. Aktivně se věnoval tenisu (pořádal několik turnajů pro své šlechtické přátele) a také se zajímal o umění, zejména jako sběratel a mecenáš. Byl skutečným tajným radou a císařským komořím, rytířem řádu Zlatého rouna a nositelem mnoha dalších vysokých řádů a vyznamenání, dědičným členem rakouské panské sněmovny a členem výboru Zemské kulturní rady v Čechách, předsedou a protektorem četných obecně prospěšných spolků. Zemřel v srpnu roku 1911 (poslední dva roky svého života byl již vážně nemocen) a byl pochován v Nových Hradech, v nové hrobce, kterou dal vystavět.