Chotek Karel

Karel Chotek patří k nejvýznamnějším osobnostem rodu Chotků. Držel se rodové tradice a celý život působil ve státních službách. Zastával např. posty krajského hejtmana v Hranicích na Moravě (1805) nebo guberniálního rady v Brně (1811). V letech 1816-18 byl místodržícím v Terstu, kde zřídil pravidelnou lodní dopravu do Benátek. Následoval post místodržícího v Tyrolsku (1819-24), kde založil zemské muzeum a v Innsbrucku povýšil lyceum na universitu. Roku 1824 byl ustanoven dvorním kancléřem a předsedou studijní dvorní komise ve Vídni. V letech 1826-43 byl nejvyšším purkrabím v Čechách. I zde upravoval komunikace, zahájil paroplavbu na Labi, zasloužil se i o vybudování koňské dráhy z Českých Budějovic do Lince. Výrazně zvelebil podobu Prahy – nechal opravovat ulice, modernizoval vodovodní síť a založil zde městské sady. Usiloval i o hospodářský rozvoj – podporoval průmyslové výstavy a dal podnět k založení Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách. Také podporoval četné humanitní ústavy, z nichž mnohé i pomáhal založit. Stál v čele příprav korunovace Ferdinanda V. českým králem a při následných oslavách obdržel 17. září 1836 Řád zlatého rouna. Z funkce ale nakonec odešel ve zlém, čeští stavové ho obviňovali z přílišné povolnosti vůči Vídni, zatímco vídeňská klika v čele s Metternichem a Kolowratem se jej snažila zdiskreditovat a snížit jeho zásluhy v očích panovníka. Roku 1841 zakoupil Karel Chotek panství Velké Březno, kde si nechal v letech 1842-5 vystavět zámek. Od roku 1843 žil životem soukromníka, střídavě na zámku ve Velkém Březně a ve Vídni. Do roku 1848 se ještě snažil získat jiný politický post, ale neúspěšně. Po revoluci roku 1848 navštěvoval místo Vídně častěji a pravidelně také Drážďany. Často také jezdil za svým mladším synem Bohuslavem, zvláště za jeho diplomatického působení v Berlíně. Karel Chotek zemřel ve Vídni roku 1868, ve věku 85 let.