Liechtenstein Alois

Alois se stal jednou z nejznámějších osobností rodu Liechtensteinů. Původně začal s vojenskou kariérou (do roku 1870), pak se stal diplomatem (působil v Berlíně a v Londýně). Diplomatickou kariéru ale ukončil již roku 1873, aby mohl vstoupit do politiky. Od roku 1879 zasedal v poslanecké sněmovně rakouské říšské rady, kde se mj. snažil prosadit nadřazenost církve ve školství. V Říšské radě spolu s ním zasedal i jeho bratr Alfred. Oba roku 1881 utvořili sněmovní frakci nazvanou Liechtensteinův klub, která podobně jako Hohenwartův klub působila na konzervativní pravici, ale měla centristické, sociálně reformní zabarvení. Návrhy sociálních demokratů na spojení ale odmítl. Jako vlivný provládní politik se zasadil o sociální legislativu zaměřenou na zlepšení životních a pracovních podmínek dělnictva (zákaz práce dětí, zákaz práce o víkendech, zkrácení pracovní doby). Byl proto nazýván Rudým princem (Roter Prinz). Roku 1891 přestoupil k rodící se Křesťansko-sociální straně Karla Luegera (1844-1910), která byla antisemitsky a populisticky orientovaná, ale zároveň kombinovala katolické hodnoty se sociálním reformismem. Ve straně patřil na počátku 20. století k hlavním politikům a po smrti Karla Luegera roku 1910 byl zvolen jejím předsedou. Během první světové války zastával vlastenecké, prohabsburské a provládní stanovisko. Koncem války kvůli nemoci rezignoval na předsednický post ve straně i na pozici zemského maršálka v Dolních Rakousích. Kontroverzní postavou se stal v rodině také díky svým dvěma nerovnorodým manželstvím, přičemž z prvního se narodily čtyři dcery. Zemřel roku 1920 ve Vídni ve věku 73 let.