Schältzky Robert

Robert Johann Schälzky už od mládí směřoval k dráze duchovního. Vystudoval teologii v Brixenu, v roce 1907 přijal kněžské svěcení a začal působit v Bruntále jako duchovní a zároveň jako katecheta na měšťanské škole. Byl také členem Řádu německých rytířů, kde působil od roku 1930 jako generální ekonom. Roku 1932 jej kapitula zvolila generálním radou a roku 1936 velmistrem řádu. Robert Schälzky se také aktivně věnoval politice. Po vzniku samostatného Československa spoluzaložil Národní svaz německých katolíků pro Moravu a Slezsko, kterému později předsedal. Dlouhodobě se také angažoval v křesťansko-sociálním hnutí. Ve 20. letech byl zvolen poslancem Národního shromáždění za Německou křesťansko-sociální stranu lidovou. Jako poslanec se orientoval především na sociální politiku a patřil k názorovým oponentům Konráda Henleina. Řád německých rytířů se stavěl proti Hitlerovi i proti odtržení Sudet, proto poskytl Československu nevratnou půjčku na výstavbu opevnění ve Slezsku. Během protektorátu byli za tyto své postoje němečtí rytíři potrestáni. Řádový majetek byl systematicky zabírán, někdy i ničen, členové řádu byli pronásledováni a vězněni. Velmistr Robert Schälzky byl během války internován. Po roce 1945 byla činnost Řádu německých rytířů obnovena. Velmistr se s ohledem na svou německou národnost stáhl do pozadí a své pravomoci předal českým spolubratřím. V roce 1946 byl řádový majetek zkonfiskován ministerstvem zemědělství. Řád se konfiskaci soudně bránil a v roce 1948 se svou stížností uspěl. Nástup komunismu ale znamenal konec nadějí. Velmistr Robert Schälzky se ale konce soudní pře nedožil. Z opavského vězení ho vážně nemocného odvezli do Vídně. Odsud odešel do jihotyrolského kláštera Lana, kde v lednu roku 1948 zemřel.