Rohan-Rochefort Camille

Camille byl v pořadí čtvrtým z pěti dětí Charlese de Rohan Rochefort a Marie Luisy de Rohan Guemené a prvním vytouženým synem a dědicem, narozeným po dvaceti letech manželství. Jako dospívající odešel do Čech, na panství, která zde zakupoval jeho strýc Charles Alain Rohan-Guemené (1764-1836). Původně měl absolvovat obvyklou vojenskou kariéru, ale jako jediný potencionální dědic rodu byl z vojska vyreklamován. Roku 1833 byl s mladším bratrem adoptován strýcem Julesem Armandem (1768-1836), mladším bratrem Charlese Alaina. Když roku 1836 zemřel Charles Alain Rohan, který zakoupil veškerý majetek v Čechách, dědila vše nejprve jeho jediná dcera Berta (1782-1841), která ale už následující rok předala majetek (statky Svijany, Loukovec, Koryta, Sychrov, Albrechtice, Semily, Jesenný, Lomnice, Čistá, Jílové, Starý Dub a Domaslavice) za finanční úhradu svému bratranci Camillovi. Ten roku 1846 zdědil po svém dalším strýci (a zároveň manželovi sestřenice Berty) Louisi Viktorovi i knížecí titul a erb. Roku 1859 vytvořil z veškerého majetku fideikomis, aby tak zajistil jeho přetrvání a nedělitelnost. Uvážlivě rozšiřoval panství o další nemovitosti, snažil se i podnikat v průmyslu (byl podílníkem stavby železnice mezi Libercem a Pardubicemi). V letech 1847-62 nechal přestavět sychrovský zámek ve stylu romantického historismu a nechal do něj převézt z Francie rohanskou portrétní galerii. Jelikož byl nadšeným botanikem, nechal také výrazně rozšířit a upravit zámecký park. Aktivně se také podílel na kulturním životě v Praze (kde vlastnil palác v Karmelitské ulici). Roku 1861 získal dědičné křeslo panské sněmovny a roku 1865 mu byl udělen řád Zlatého rouna. Zemřel jako poslední ze sourozenců, na zámku Sychrov ve vysokém věku 92 let. Jelikož přežil i svého bratra Benjamina a synovce Arthura a Louise, zdědili majetek jeho prasynovci: Alain (syn Arthura) Sychrov a fideikomisní panství, zatímco jeho bratranec Raoul (syn Louise) panství Choustník.