Schaumburg-Lippe Wilhelm

Pro Wilhelma jeho otec již roku 1842 zakoupil náchodské panství, a proto, ačkoli byl německého původu, vstoupil Wilhelm do rakouských služeb. Roku 1859 narukoval k armádě a zúčastnil se tažení v Itálii, včetně porážky v bitvě u Solferina. Po smrti svého otce se na náchodském panství ihned pustil do změn. Provedl reorganizaci správy, nechal vystavět řadu silnic a železničních tratí. Nechal zde také rozšířit finančně výhodný chov ovcí. Zlomem v jeho životě se stal rok 1866. Válka mezi Pruskem a Rakouskem ho jednak postavila vůči rodině, která bojovala na pruské straně, a jednak postihla přímo jeho panství. Wilhelm musel znovu narukovat a jeho manželka Bathildis raději odjela z Náchoda ke svým příbuzným. Dne 26. června byl Náchod obsazen pruským vojskem a v následujících dnech se na panství odehrály tři bitvy – u Náchoda (27. června), u České Skalice (28. června) a u Svinišťan (29. června). Teprve po bitvě u Hradce Králové (3. července) a následně uzavřeném míru mohly být sečteny škody, které panství utrpělo. Po dobu bojů sloužil náchodský zámek jako vojenský lazaret, a to pro vojáky obou táborů. Po ukončení války se Wilhelm opět věnoval renovování panství. Podporoval zemědělství, pustil se do rozvoje lesního hospodářství, rybníkářství a průmyslu. Jako mecenáš se také věnoval umění a vědám, v Náchodě nechal rozšířit zámeckou knihovnu a archiv. Díky svým vojenským zkušenostem finančně podporoval i různé spolky válečných vysloužilců. V červnu 1901 byl povýšen do hodnosti generála jízdy. Rok poté ovdověl a roku 1906 v Ratibořicích zemřel, ve věku 71 let. Je pohřben v Náchodě, s manželkou a prvorozeným synem Františkem Josefem.