Harrach Franz Ernst

František Arnošt Harrach byl jediným ze tří dětí Arnošta Kryštofa Harracha (1757-1838) a Marie Terezie Dietrichsteinové (1771-1852), který se dožil dospělého věku (jeho starší bratr Jan zemřel pětiletý a sestra Marie Terezie sedmnáctiletá). Správu rodového majetku převzal po smrti svého otce roku 1838. Působil jako diplomat a hodně času tak trávil na cestách, zejména v Itálii. Roku 1862 získal Řád Zlatého rouna. Do historie se zapsal zejména jako stavitel zámku Hrádek u Nechanic. Projektantem byl anglický architekt Edward Buckton Lamb, se kterým se František Arnošt seznámil během svého pobytu v Anglii. Základní kámen byl položen v červnu roku 1841 za přítomnosti rodiny majitele a řady hostů a stavba byla dokončena roku 1857. Nově vybudovaný zámek vybavil František Arnošt Harrach sbírkou starožitností, které částečně převezl z harrachovských zámků v Rakousku, částečně nakupoval po celé Evropě. František Arnošt Harrach nechal v Harrachově postavit také lovecký zámeček, který sloužil k sezónnímu pobytu rodiny v období honů. V Horní Branné nechal v letech 1844–1848 postavit rodinnou hrobku. Roku 1870 byla vysvěcena a roku 1875 do ní byly přemístěny ostatky členů rodu Harrachů z nedalekého kostela sv. Tomáše. Hrabě Harrach se oženil roku 1827 ve Vídni s Annou Lobkowiczovou, se kterou měl čtyři děti, z nichž dva synové rozdělili rod do dvou linií, tzv. jilemnické a janovické. Manželé roku 1877 oslavili zlatou svatbu. Roku 1881 František Arnošt ovdověl; zemřel roku 1884, ve věku nedožitých 85 let.