Arco-Zinneberg Mechtilde

Mechtilde byla třetí z devíti dětí hraběte Maxmiliana Arco (1850-1916) a svobodné paní Olgy von Werther (1853-1937). Měla šest sester a dva bratry. Roku 1901 se zasnoubila s Angličanem Ralphem Hardingem Peto, rodina jí ale nedovolila vstoupit v sňatek s nešlechticem a zasnoubení bylo zrušeno. Roku 1904 se v Mnichově provdala za o 19 let staršího Karla Maxe Lichnowského. Manželé měli tři děti. Mechtilde patřila ke znalcům umění (sbírala například obrazy Picassa v jeho modrém období), což dokazovala i rozšiřováním zámecké sbírky v Chuchelné, kterou budovala jako zámecké muzeum. Udržovala rozsáhlé písemné kontakty s předními umělci Německa, Rakouska-Uherska a Československa, kteří ji často navštěvovali v místech, kde pobývala, včetně zámku v Hradci nad Moravicí (mj. Hugo von Hoffmansthal, Karl Kraus, Rainer Maria Rilke, Oscar Kokoschka). Její literární činnost (novely, divadelní hry, eseje a novinové články) v meziválečné době jí získala popularitu v německy mluvících zemích. Zatímco její manžel se po vypuknutí první světové války a návratu z Anglie stáhl z veřejného života a zůstával na svých statcích ve Slezsku, Mechtilde žila v Berlíně, kde dál vedla čilý společenský život. Počátkem 20. let 20. století se vztah mezi manželi velmi zhoršil. Kníže neměl pochopení pro bohémský život své manželky a navrhl jí rozvod, ke kterému nakonec nedošlo. Kněžna ale od té doby žila hlavně v Berlíně a na francouzské Riviéře. Roku 1928 ovdověla. Rodinné vztahy zakalil její následný soud se synem Wilhelmem o majetek. Devět let po smrti manžela, v únoru roku 1937, se provdala za svou první lásku, Ralpha Hardinga Peto (1877-1945). Počátek druhé světové války ji zastihl v Mnichově. Do Londýna se během války nemohla vrátit a se svým manželem se tak už nesetkala, neboť ten roku 1945 zemřel. Mechtilde za války žila převážně na rodových zámcích v Chuchelné a v Hradci a byla pod stálým policejním dohledem. Do Anglie mohla odjet až roku 1946 a zůstala tam až do své smrti roku 1958.