Windisch-Graetz Ludwig

Ludwig Windischgraetz stejně jako jeho bratři vstoupil do armády, původně si ale vybral námořnictvo. Roku 1848 se spolu s bratry účastnil bojů v Itálii, kde na sebe upozornil svou statečností v bitvě u Custozzy. Roku 1849 pomáhal při potlačování revoluce v Uhrách, kde získal několik vyznamenání, včetně ruského Vladimírova řádu. V roce 1866 se účastnil bojů v prusko-rakouské válce, za což byl odměněn rytířským křížem Leopoldova řádu s válečnou dekorací. Roku 1870 se oženil, ale z armády nevystoupil, jeho vojenská kariéra pokračovala. Roku 1872 byl jmenován generálmajorem. Po dvouleté dovolené se účastnil manévrů v Rusku, roku 1877 byl povýšen na polního maršála. Roku 1887 získal řád Zlatého rouna a později také ruský řád Alexandra Něvského. Po své tetě ze strany Schwarzenbergů, kněžně Bretzenheimové, získal v Uhrách panství se zámkem Sáros-Patak, díky čemuž se stal uherským magnátem. Zemřel ve Vídni roku 1904, ve věku 73 let.