Windisch-Graetz Alfred

Alfred patří mezi nejznámější osobnosti rodu Windischgraetzů. Během napoleonských válek si rychle vybudoval úspěšnou vojenskou kariéru, už roku 1813 byl plukovníkem. Pověstná byla v této době také jeho aféra s kněžnou Zaháňskou, která kvůli němu nakonec opustila zamilovaného kancléře Metternicha. Roku 1833 získal řád Zlatého rouna. Byl velice povýšený (právě jemu se připisuje replika, že člověk pro něj začíná až od barona výše) a konzervativní. Roku 1840 byl jmenován velícím generálem pro Čechy, kde roku 1848 nechal tvrdě potlačit revoluční nepokoje. Během pouličních bojů v Praze tragicky zahynula jeho manželka Marie Eleonora, kterou při vyhlížení z okna zasáhla zbloudilá kulka. Po úspěchu v Praze potlačil Alfred Windischgraetz revoluci také ve Vídni, kde nechal exemplárně popravit vůdčí osobnosti povstání. Díky tomu byl odeslán za stejným úkolem do Uher, kde se mu už tak úspěšně nevedlo a nakonec byl po několika pochybeních odvolán. Své chyby ovšem nikdy nepřiznal a raději se stáhl do ústraní. Roku 1861 byl jmenován dědičným členem panské sněmovny rakouské říšské rady. Přes plné vytížení svou vojenskou kariérou dbal Alfred Windischgraetz i o správu zděděných statků. Jeho otec Josef Niclas Windischgraetz (1744-1802) získal bohaté dědictví po posledním hraběti Losy von Losinthal, které obsahovalo mj. Štěkeň, Tachov a Vintířov. Roku 1804 Alfred koupil říšská panství Egloffs a Hegau, která byla povýšena na knížectví. Ačkoli byla krátce nato ztracena, rod tím získal na prestiži. Roku 1825 zakoupil Alfred Windischgraetz panství Kladruby, kde využil bývalý klášterní komplex jako hospodářské zázemí pro pivovar. Výrazně rozšířil také rodový archiv a knihovnu nejen o knihy, ale i o vojenské mapy. Z jeho manželství s Marií Eleonorou Schwarzenbergovou se narodilo sedm dětí, z toho pět synů, kteří všichni po vzoru svého otce zvolili vojenskou kariéru. Alfred zemřel ve Vídni roku 1862, ve věku 74 let.