Wrbna und Freudenthal Rudolf

Rudolf byl nejmladším ze tří dětí hraběte Rudolfa Wrbna-Freudenthal a zároveň jeho jediným synem a dědicem. Roku 1887 se ve Vídni oženil s Therese Chorynskou. Z manželství se narodila jediná dcera. Roku 1891 v bavorském zámku Nymphenburg uzavřel svůj druhý sňatek s princeznou Elvírou bavorskou. Manželství předcházelo právní jednání a pro Rudolfa výrazně nevýhodná předmanželská smlouva. Nerovnorodý sňatek královské princezny s „pouhým“ říšským hrabětem ale Rudolfovi dopomohl v Bavorsku ke knížecímu důstojenství a k celkovému upevnění postavení jeho rodu v rámci habsburské monarchie. Hrabě Rudolf také přijal dědictví, erb a jméno vymřelých Kaunitzů, kteří již před tím „zdědili“ jméno Questenbergů, takže jeho celý titul zněl nyní Wrbna-Kaunitz-Rietberg-Questenberg und Freudenthal. O bývalé panství Questenbergů, Jaroměřice nad Rokytnou, vypukl mezi dalšími pozůstalými dědický spor, ve kterém nakonec Rudolf roku 1897 zvítězil. Rudolf byl znám také pro své hudební vlohy. Byl obdivovatelem komorní hudby a zdatným houslistou, hudební nástroje také sbíral a na zámek v Jaroměřicích zval četné známé hudební umělce té doby. Chov anglických plnokrevníků, náročná rekonstrukce zámku po požáru v roce 1910, ale především spor o kounicovské dědictví výrazně zasáhly do rodových financí. K tomu je třeba přičíst luxusní způsob života Rudolfovy manželky, který byl nad jejich úroveň. Další ranou pro rodinné finance byla pozemková reforma ve 20. letech 20. století. To vše znamenalo, že když hrabě v roce 1927 zemřel, zanechal po sobě obrovský dluh přesahující nominální hodnotu celého jaroměřického panství. Nabytý majetek v závěti rozdělil mezi své dva syny, kteří byli v době jeho smrti oba stále svobodní.