Habsburg-Lothringen Karl
Rodné příjmení: Habsburg-Lothringen
Příjmení: Habsburg-Lothringen
Narození: 17.8.1887, Persenbeug
Úmrtí: 1.4.1922, Funchal
Úmrtí: 1.4.1922, Funchal
Sourozenci:
-
Habsburg-Lothringen Maximilian, 13.4.1895
Partneři:
-
bourbonsko-parmská Zita, 9.5.1892
Děti:
- Habsburg-Lothringen Otto, 20.11.1912 (matka bourbonsko-parmská Zita)
- Habsburg-Lothringen Adelheid, 3.1.1914 (matka bourbonsko-parmská Zita)
- Habsburg-Lothringen Robert, 8.2.1915 (matka bourbonsko-parmská Zita)
- Habsburg-Lothringen Felix, 31.5.1916 (matka bourbonsko-parmská Zita)
- Habsburg-Lothringen Carl Ludwig, 10.3.1918 (matka bourbonsko-parmská Zita)
- Habsburg-Lothringen Rudolph, 5.9.1919 (matka bourbonsko-parmská Zita)
- Habsburg-Lothringen Charlotte, 1.3.1921 (matka bourbonsko-parmská Zita)
- Habsburg-Lothringen Elisabeth, 31.5.1922 (matka bourbonsko-parmská Zita)
Popis:
Karel byl starším ze dvou synů arcivévody Otty a Marie Josefy saské. Dostalo se mu pečlivé a velmi zbožné výchovy. Vzhledem k předčasné smrti svého otce a k morganatickému sňatku svého strýce, stal se Karel
následníkem trůnu. Přesto až do první světové války zastával méně podstatné vojenské posty v různých zapadlých posádkách a politiky se blíže neúčastnil. Císař po problémech, které mu způsobil František Ferdinand,
velice pečlivě dohlížel na volbu Karlovy nevěsty, která naštěstí dopadla nad očekávání dobře - Karel se zamiloval do parmské princezny Zity, kterou si roku 1911 vzal za manželku. Po svatbě byl přeložen do Vídně a s
rodinou žil na zámku Hetzendorf.
Po zavraždění Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu postoupil Karel na místo následníka trůnu, nadále byl ale držen stranou vysoké politiky. V srpnu 1914 byl přidělen k vrchnímu velení armády v Těšíně. Byl povýšen
na polního podmaršálka a 16. března 1916 převzal velení 20. armádního sboru, který se podílel na počátečních úspěších italské ofenzívy.
Na trůn usedl 21. listopadu 1916 po smrti svého prastrýce Františka Josefa I. Podlehl nátlaku uherských politiků a nechal se korunovat na uherského krále, čímž zároveň přísahal na neměnnost dosavadních uherských
poměrů a znemožnil si tak realizaci nutných politických změn. Jeho vláda byla poznamenána neustálou snahou o zastavení války. Mírová jednání ale byla stejně neúspěšná jako jeho úsilí o národnostní smír v
monarchii. Na jaře 1917 svolal již několik let rozpuštěný předlitavský parlament, čímž v rakouské části monarchie obnovil válkou přerušený demokratický život. Jeho snahy z října roku 1918 o záchranu alespoň
rakouské části monarchie a transformaci do spolkového státu s rozšířenou autonomií pro jednotlivé národnosti přišly příliš pozdě. Poté se snažil už pouze o to, aby blížící se rozpad monarchie proběhl klidně a bez
krveprolití.
Po rozpadu Rakousko-Uherska odmítl Karel abdikovat a odešel s rodinou do exilu do Švýcarska. Dvakrát se neúspěšně pokusil restaurovat monarchii v poválečném Maďarsku, v důsledku čehož byla jeho rodina
vyhoštěna ze Švýcarska a převezena na Madeiru, kde Karel roku 1922 zemřel. V roce 2004 byl pro svůj příkladný křesťanský život a pro své mírové snahy beatifikován papežem Janem Pavlem II.
Habsburg-Lothringen
Otto * 21.4.1865 |
|||||||
2.10.1886 | |||||||
Habsburg-Lothringen
Karl * 17.8.1887 |
|||||||
Sourozenci:
Habsburg-Lothringen
Maximilian * 13.4.1895 |
Děti:
Habsburg-Lothringen
Otto * 20.11.1912
Habsburg-Lothringen
Robert * 8.2.1915
Habsburg-Lothringen
Felix * 31.5.1916
Habsburg-Lothringen
Carl Ludwig * 10.3.1918
Habsburg-Lothringen
Rudolph * 5.9.1919 |
Partneři:
|