Schwarzenberg Friedrich

Bedřich (Friedrich) si jako nejmladší syn zvolil pro Schwarzenbergy poněkud netypicky duchovní kariéru. Studoval nejprve filosofii a práva, potom teologii ve Vídni a v Salzburgu. Roku 1833 byl vysvěcen na kněze a 1836 se stal arcibiskupem v Salzburgu, kde založil několik domovů pro děti a nemocnic. Roku 1842 byl jmenován kardinálem a roku 1850 na žádost pražské kapituly arcibiskupem v Praze. Roku 1859 založil Spolek pro dostavbu chrámu svatého Víta. Dostavba chrámu pak probíhala v letech 1871–1928. Bedřich založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se také zasloužil o výstavbu kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně. Na Prvním vatikánském koncilu vystoupil roku 1869 proti dogmatu o papežské neomylnosti, pak ale ustoupil většině. Bedřich Schwarzenberg byl zemský vlastenec a výrazná postava staročeské politiky, jeden z iniciátorů petice, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále. Zasazoval se také o zřízení české univerzity. Zemřel roku 1885 v Praze, ve věku 76 let.