Schwarzenberg Johann Adolf

Zatímco jeho mladší bratři se věnovali diplomatické a církevní kariéře, Jan Adolf byl odmalička připravován na správu rodového majetku. Proto také odmítl vstoupit do státních služeb – byl pouze jako zvláštní vyslanec cisaře Ferdinanda přítomen korunovaci krále Karla X. ve Francii (roku 1825) a královny Viktorie v Anglii (roku 1838). Roku 1836 byl vyznamenán řádem Zlatého rouna. Ekonomické vzdělání získal zejména během svých studijních cest v Anglii. Své hospodářské schopnosti prokázal při řešení složitých poměrů, které nastaly po zrušení poddanství roku 1848. Kníže přitom přišel o dvě třetiny své půdy (i tak disponoval obrovským majetkem: jen na jihu Čech vlastnil 26 panství a statků, na nichž bylo v roce 1844 uváděno 295 mlýnů, 131 dvorů, 106 ovčínů, 131 revírů a 974 rybníků). Hospodářskou problematikou se Jan Adolf intenzivně zabýval - prováděl promyšleně hospodářské reformy, rozšiřoval škálu pěstovaných plodin, chov ušlechtilých plemen skotu a ovcí, zaváděl do zemědělství meliorace, používání umělých hnojiv a technické vynálezy. Zapsal se do vývoje českého rybníkářství, cukrovarnictví, lesnictví, mlékárenství, pivovarnictví, stavebnictví a mnoha dalších průmyslových odvětví. Založil několik odborných škol a nadějné studenty posílal na své náklady studovat do zahraničí. Chloubou majetku knížete Jana Adolfa Schwarzenberga byly lesy a také jejich odborný personál. Hospodařilo se podle dlouhodobých plánů a les se pečlivě pěstoval a školil. Celkově příznivý ekonomický stav umožnil od posledních desetiletí 19. století také nadprůměrně dobré sociální zabezpečení knížecích pracovníků. V letech 1840–1871 nechal kníže na podnět své manželky přestavět zámek Hluboká do současné podoby v romantickém stylu anglické neogotiky. Dal také vystavět monumentální Schwarzenberskou hrobku u Třeboně. Dbal i o rodové sbírky: nechával restaurovat cenné obrazy, shromažďoval informace o dějinách svého rodu. Jan Adolf II. zemřel ve věku 89 jako poslední ze svých sourozenců. Svou manželku přežil o 15 let.