Schwarzenberg Adolf Josef

Jediný syn a dědic knížete Jana Adolfa II. studoval práva, pak sloužil v armádě (účastnil se bitvy u Solferina). Po sňatku s Idou Liechtensteinovou v roce 1857 mu otec postoupil panství Libějovice, Protivín a Netolice. Jako náruživý lovec dbal Adolf Josef o rozvoj lesního hospodářství. Nezanedbával ale ani jiná hospodářská odvětví. Vedle lihovarů a cukrovarů zakládal hlavně pivovary a sýrárny. Kníže Adolf Josef nedosahoval tak výrazných či novátorských hospodářských úspěchů jako jeho otec, přesto však byly schwarzenbergské produkty za jeho vlády často prezentovány a oceňovány na nejrůznějších hospodářských výstavách. Více pozornosti věnoval historii, prehistorii a archeologii a podporoval péči o zachování historických památek, jejich sbírání a konzervaci. Spolupracoval také na prvních soupisech archeologických památek. Od roku 1867 byl poslancem na sněmu Království českého za své statky, a když byl zvolen poslancem říšské rady, vstoupil v roce 1879 do Českého klubu. Stejně jako jeho otec i on získal řád Zlatého rouna, a to roku 1889. Spolu s kněžnou Idou oslavil 4. června roku 1907 na Hluboké okázalým způsobem 50. výročí sňatku, první zlatou svatbu ve schwarzenberském rodě. Zemřel na počátku první světové války, na zámku v Libějovicích ve věku 82 let.