Hohenberg Sophie

Sofie byla nejstarší ze tří dětí arcivévody Františka Ferdinanda a Sofie Chotkové. Se sourozenci prožila šťastné dětství, které skončilo v červnu roku 1914 zavražděním jejích rodičů v Sarajevu. Poručníkem osiřelých dětí se stal švagr Sofie Chotkové, Jaroslav Thun-Hohenstein, kterému pomáhala nejmladší Sofiina sestra Henrietta Chotková. Po roce 1918, kdy byl dětem arcivévody Františka Ferdinanda vyvlastněn všechen majetek, zůstala Sofie jako jediná ze sourozenců v Čechách, u poručníka Jaroslava Thun-Hohensteina. V Děčíně se roku 1920 provdala za dědice sokolovského panství, hraběte Friedricha Nostitze. Manželé měli čtyři děti (Erwein, Franz, Alois a Sofie), z nichž dva starší synové hned na počátku druhé světové války narukovali. Třetí zůstal v zázemí jen díky srdeční vadě. Za války žili v jejich zámku děti a rodiny z rozbombardovaného Porúří a různí uprchlíci. Po osvobození byl Nostitzům jejich majetek vyvlastněn a rodina byla vyhoštěna ze země. Ani jeden ze synů se k rodině nevrátil, mladší Franz padl v únoru roku 1945 a starší Erwein zemřel v ruském zajetí roku 1949. Zbývající členové rodiny se poté usadili poblíž Salzburgu, kde roku 1970 manželé oslavili zlatou svatbu. Tři roky poté Sofie ovdověla. Dožila se narození osmi vnoučat i devíti pravnoučat. Zemřela roku 1990 ve věku 89 let.