Habsburg-Lothringen Franz Joseph

František Josef nastoupil na rakouský trůn v pouhých osmnácti letech díky abdikaci svého strýce Ferdinanda. Stal se symbolem reakční vlády, která záhy potlačila všechny výdobytky revoluce z roku 1848. V roce 1860 František Josef I. Říjnovým diplomem otevřel cestu k reformě Rakouska v konstituční monarchii. Za touto změnou stála hlavně snaha o zachování celistvosti monarchie. V zahraniční politice se císaři příliš nedařilo. Po prohrané válce s Pruskem v roce 1866 a konečné ztrátě severoitalských držav (Benátska a Lombardska), přistoupil k vyrovnání s Uherskem a nechal se v roce 1867 korunovat uherským králem. Po roce 1871 Rakousko-Uhersko uznalo pruskou dominanci v německých zemích, roku 1879 uzavřelo s Pruskem obranný pakt proti Rusku (Dvojspolek), ke kterému se roku 1882 připojila Itálie (Trojspolek). Prosincová ústava z roku 1867 stanovila poměrně jasné pravomoci císaře a krále, který se nyní díky rakousko-uherskému vyrovnání stal ústředním představitelem a symbolem jednoty dvojstátí. Konstituční období vlády Františka Josefa I. bylo také dobou vzestupu jeho popularity. Stal se osobou spojující rozdílné národy i rozdílné tendence v zemi. Pronásledován tragédiemi v osobním životě (zastřelení bratra Maxmiliána roku 1867, sebevražda korunního prince Rudolfa roku 1889, zavraždění jeho manželky Alžběty roku 1898), stahoval se čím dál víc do svého úřadu. Jedinou osobní zálibou, kterou si dovolil, byl jeho utajovaný vztah k herečce Kateřině Schrattové. S herečkou jej seznámila císařovna, která nad jejich vztahem držela ochrannou ruku až do své smrti. Snaha dokázat moc a důležitost Rakouska na mezinárodní politické scéně vedla roku 1908 k anexi Bosny a Hercegoviny, což přivedlo Evropu na pokraj válečného konfliktu. Císařovo zatvrzelé odmítání jakýchkoli vnitřních národnostních reforem vedlo mnoho současníků k dojmu, že jedinou silou držící monarchii pohromadě je právě osoba císaře a že jeho smrt bude zároveň znamenat zánik monarchie. Paradoxně to byl nakonec právě čtyřiaosmdesátiletý císař František Josef, který vehnal Evropu do válečného konfliktu podpisem ultimáta Srbsku (po zavraždění následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda). Císař zemřel uprostřed války, v listopadu roku 1916. Stal se jedním z nejdéle vládnoucích panovníků na světě a byl nejdéle vládnoucím rakouským císařem. Dožil se nejvyššího věku (86 let) ze všech habsburských panovníků.