Jednoduchost a uživatelskou přívětivost si zachovává OCAD i co se týče používání rastrových podkladů a práce s nimi. V zásadě dovede OCAD rastry načíst, v případě potřeby georeferencovat nebo existující georeferenci opravit, vrstvit podklady na sebe a prokládat je, transformovat, maskovat, ukládat a exportovat. Export je možný samozřejmě opět s georeferencí.

Výhodou je (a tady se dostáváme do drobného rozporu s názvem kapitoly), že OCAD jako podkladovou mapu dovede načítat také jiné OCD mapové dokumenty a pracovat s nimi stejným způsobem jako s rastry.

V menu Background maps je u mapy, která je zatím bez připojených podkladů, k dispozici pouze volba Otevřít nebo Skenovat. Skenovat nabídne připojení ke skeneru nebo jinému zařízení přes Twain rozhraní registrované ve Windows a umožní stáhnout obrázek, který bude dále využit jako podkladová mapa. Pomocí Otevřít se připojují všechny podporované typy obrázků z místního umístění.

OCAD dokáže pracovat s obrazy JPEG, GIF, TIFF, BMP. Bohužel chybí podpora sofistikovanějších obrazových formátů typu JPEG2000, ECW nebo MrSID a bohužel software nepracuje ani s naprosto klasickým formátem PNG. U TIFF obrazů je třeba dát pozor na fakt, že nejsou podporovány všechny typy komprese a nízké barevné hloubky – například TIFF s kompresí typu Deflate nebo Packbits, dále osmi či méněbitový obraz se nemusejí načíst správně, případně je OCAD neotevře vůbec. Naopak zajímavostí je možnost práce s metasoubory Windows (EMF a WMF), které umožňují uložit vektorovou grafiku.

Není-li ve složce připojovaného rastru přítomen tzv. world-file se shodným názvem (neboli soubor s uloženými informacemi o souřadnicovém připojení rastru), nabídne program dialog se specifikací rozlišení rastru a jeho vztažného měřítka. Po jehož potvrzení dojde k umístění rastru na místo aktuálního výřezu mapy (s přihlédnutím k poměru měřítka rastru a mapy, podle nějž OCAD upraví velikost podkladu).

Pozn.: OCAD ve verzích 9.x podporuje pouze TFW soubory pro TIFF, tedy ne například obecně používané JGW soubory pro JPEG obrazy. Ty otvírá až verze 10.

Pokud připojíme TIFF, ke kterému je world-file k dispozici, OCAD nabídne ověření hodnot georeference či jejich úpravu a obrázek umístí dle souřadnic na příslušné místo. Podmínkou tohoto postupu je zvolená souřadnicová síť v nastavení programu a především world-file pro tutéž síť.

Všechny připojené podklady zobrazuje přehledně tabulka dostupná pod volbou Background map – Options. Zde jsou vypsány připojené podklady (rastrové nebo ve formě OCD mapy) a lze je jednotlivě skrývat, zprůhledňovat či jim přiřazovat tzv. Spot colors. Všechny připojené podklady lze pak skrýt či zobrazit hromadně klávesou F10.

Klávesa F9 nebo volba Adjust slouží ke georeferencování rastrů, případně k jejich prostému posunu, natočení či jiné transformaci, není-li mapa souřadnicově připojena. Funkce umožňuje transformovat rastr vůči vektorové kresbě mapy afinní transformací pomocí až dvanácti kontrolních bodů. Při tvorbě kontrolních bodů je třeba vždy pro každý z nich kliknout na bod podkladového rastru a na odpovídající bod v mapě. Dole ve stavovém řádku vypisuje OCAD k funkci nápovědu, kam kdy kliknout. Po vložení posledního bodu a stisknutí Enter se provede transformace a rastr se příslušným způsobem upraví.

Nevýhodou je, že OCAD nezobrazí žádné informace o provedeném výpočtu, o reziduálních chybách apod. Stejně tak nesprávně provedenou transformaci, která např. vede k deformaci rastru, je možné opravit pouze novým načtením obrazu a provedením nové transformace.

Při vložení jediného kontrolního bodu dojde pouze k posunu rastru. Při vložení dvou se provede podobnostní transformace na dané body a při vložení tří a více se počítá afinní transformace. Jde-li pouze o otočení rastru doleva či doprava, je možné je provést vložením příslušné hodnoty úhlu stočení ve stupních již při úvodním dialogu načtení rastru.

OCAD umožňuje zprůhlednit jednotlivé rastry, aby bylo možné je vzájemně překrývat a pracovat případně s více podklady naráz. Někdy je však třeba zprůhlednit také vektorovou kresbu mapy, aby nezakrývala podklad např. na místech větších vyplněných ploch, do kterých se tvoří další prvky mapy.

To je možné aktivováním tzv. Draft módu v menu Edit (implicitně je aktivní Normal mode, kdy je kresba mapy neprůhledná). V Draft módu jsou k dispozici dva nezávislé posuvníky, zprůhledňující podkladové rastry (všechny naráz) a kresbu mapy.

Pro mapové aplikace do GPS zařízení a pro jiné další účely se mnohdy hodí vyexportovat mapu do jednoho velkého rastrového obrazu. Pro toto se v programu OCAD využívá volba Export z nabídky File, kde je dále možnost volby příslušného obrazového formátu, do kterého chce uživatel mapu uložit.

Obecně se pro mapy příliš nedoporučuje JPEG formát, protože ztrátová datová komprese spolu s podvzorkováním barev tvoří na výsledném obrazu rušivé čtvercové útvary, někdy nazývané artefakty. JPEG komprese se hodí např. pro plnobarevné obrazy typu ortofotosnímek apod., ale pro málobarevné obrazy s jasně oddělenými plochami a kontrastními přechody, jimiž mapy ve své drtivé většině jsou, je lepší použít formát GIF nebo PNG, které komprimují obrazová data bezztrátově. Navíc při malém počtu barev (mapy zpravidla počtem barev nepřekračují 8 bitů – 256 barev) dávají jejich kompresní algoritmy výrazně vyšší úsporu místa oproti jinak kompresně silné metodě JPEG.

PNG formát bohužel OCAD ve verzi 9.6 vůbec nepodporuje (ani pro načítání), lze proto využít formát GIF, který je srovnatelný (zde však pozor, formát GIF  vůbec nepodporuje vyšší než osmibitovou paletu, pokud tedy mapa obsahuje více barev, dojde zde k redukci, která ne vždy musí vypadat dobře –  pak je lépe uložit mapu např. do TIFF formátu a provést případně redukci a uložení do jiného formátu v jiném softwaru, nejlépe grafickém). BMP formát se slabou kompresí je zde téměř k ničemu, vhodnou volbou je také použití LZW komprese u TIFF formátu (existují i jiné a účinnější kompresní metody podporované TIFF formátem, nicméně OCAD v této verzi je nenabízí). Více o formátech rastrových formátů v této kapitole.

U všech formátů je možno nastavit rozlišení v dpi, zapnout či vypnout anti-aliasing (anti-aliasing je anglický termín pro rozostření hran, které vylepšuje vzhled křivočarých prvků, aby byl potlačen vjem „pixelovitosti“ či zrnitosti šikmých čar a křivek; doporučuje se zapnutý pro hladký vzhled křivek), použít korekci barev (sytost a hodnota gama, jsou-li v OCADu nastaveny). Dále je možno nastavit, jaká oblast mapy se bude exportovat – buď celá mapa, výřez mapy určený souřadnicemi rohových bodů (na papíře nebo reálnými geografickými) nebo aktuální oblast zobrazená v mapovém poli na obrazovce (tuto lze tažením myší pozměnit dle libosti na jakoukoli jinou oblast).

U formátu TIFF je navíc volba vytvoření Geo-TIFF formátu, tedy georeferencovaného TIFF souboru s definovaným souřadnicovým systémem a rozlišením, se kterým umí pracovat většina GIS aplikací. Případně je možno k běžnému TIFF obrazu uložit world-file, umožňující také georeferenci TIFF obrazu po načtení v GIS prostředí. OCAD u TIFF formátu dále umožňuje exportovat tiskové podklady v tzv. spot colors, jsou-li nadefinovány v mapovém souboru, a dále u výsledného souboru ovlivňovat hloubku barev a barvový prostor. Pro volbu bezkompresní verze TIFF, kterou OCAD také nabízí, není mnoho důvodů, LZW komprese je poměrně silná a bezztrátová.