OCAD je aktuálně využíván v kurzech Kartografie 2, Kartografie 3 a Digitální kartografie a v rámci příslušných úloh v nich je věnován prostor seznámení studentů se softwarovými možnostmi zpracování mapy velkého měřítka a topografické mapy.

V rámci jediné rozsáhlé úlohy Kartografie 2 je v softwaru OCAD zpracován plán vybraného města na základě dat OpenStreetMap a případně podkladového obrazu získaného naskenováním existujícího plánu města.

Výsledkem práce je stránka A4, sestávající z plánu města o velikosti 20×20 cm a doplňujících kompozičních prvků plánu.

Úlohu je možné rozdělit do několika etap, jež je vhodné provádět v následujícím chronologickém sledu:

Přednostně se pokuste vybrat si město, které před vámi ještě nikdo nezpracovával. Pokud to není možné, dohodnete se na konkrétním zadání města s vyučujícím. V odůvodněných případech je možné zpracovávat také město v zahraničí. V takovém případě ovšem pozor na dodržení zásad o jazyce popisu.

Jako podklad pro zpracování plánu města slouží data OpenStretMap (dále OSM), poskytovaná skrze tzv. OSM zrcadlo. To jsou weby, umožňující dávkové stažení dat OSM za určité území.

V našem případě používáme data německé společnosti Geofabrik, která se po stažení za celou ČR ve formátu Shapefile mohou použít jako vhodný zdroj pro zpracování rozličných druhů map.

Je určitě vhodné předpřípravu dat (ořez, převod do cílového souř. systému) provést v GISu. Jedná se zejména o dávkový ořez dat na cílovou oblast (v ArcGIS Pro pomocí funkce Batch Clip; volte čtverec raději poněkud větší, např. 3×3 km, přesný rozměr rámečku může být doladěn později v prostředí OCAD). Dále je vhodné data z výchozího systému WGS84 převést do některého vhodného metrického systému (např. UTM; volba Batch Project). Naopak systém S–JTSK z důvodu natočení směru k severu vhodný pro plán města není.

Mapové pole bude mít na papíře A4 rozměr 200×200 mm a bude v měřítku 1 : 10 000. Je-li město rozsáhlé a výchozí měřítko by nepokrylo na daném formátu papíru ani jeho dílčí logický celek (čtvrť, obvod), může být zvoleno měřítko menší, např. 1 : 12 000 či 1 : 15 000. Naopak jedná-li se o město malé, které by v daném měřítku nepokrylo vhodně celý formát papíru, aplikuje se měřítko větší, nejvýše však 1 : 7500. Změnu měřítka je možné provést po dohodě s vyučujícím cvičení.

Ovšem většina tiskáren není schopna potisknout celý formát papíru a ani to není s ohledem na estetické hledisko vhodné, je tedy dobré nastavit si pomocí značky typu Rectangular symbol obrys potisknutelné části papíru. Tento obrys je také vhodný pro představu, kam až kresba zasahuje, a za touto hranicí tedy není potřeba plán tvořit.

Netisknutelná část stránky je u většiny klasických tiskáren 4–7 mm. Tedy čtverec o rozměru 200×200 mm by měl být tisknutelný na drtivé většině tiskáren bez problému. Orientaci papíru zvolíme podle svého uvážení, ovšem s ohledem na umístění legendy je vhodná spíše orientace Landscape s ostatními kompozičními prvky napravo od mapového pole.

Tuto část popisuje sekce Návodů pro OCAD, kde je práci s rastry věnováno detailní pojednání.

Georeferencovaný celkový rastr (kterým může být např. sken plánu města) by měl být zvolen tak, aby nechyběla v žádné části podkladová kresba. OCAD si uloží do OCD souboru relativní cestu mezi mapovým dokumentem a všemi připojenými rastry, není tedy třeba se o provedenou georeferenci obávat. V případě porušení připojení rastrů je možné rastry znovu vyhledat a OCAD je transformuje dle dat uložených v OCD souboru. OCAD při otevření takového mapového dokumentu tuto možnost sám nabídne.

Dále je možné využít také WMS/WMTS služeb skrze volby v menu Background map > WMS / WMTS a připojit tak např. Základní topografické mapy ČR nebo jiný vhodný podklad.

Správně vytvořená tabulka barev je polovinou úspěchu. Je třeba mít na paměti, že tabulka barev by měla být připravována ještě před tvorbou znakového klíče nebo průběžně spolu s jeho tvorbou. Není vhodné barevné řešení výrazně měnit až během tvorby prvků mapy.

Jako vhodný začátek je možné využít šablonu City Map (File > New > City Map), která obsahuje základní barvy a znaky vhodné pro mapu typu plán města. Rozhodně však bude vyžadova značné úpravy a doplnění. Výsledek práce by měl odpovídat estetickému cítění každého studenta a představovat autorský originál plánu.

Je třeba rozmyslet si a připravit kartografické znaky pro všechny prvky, které zamýšlíme v mapě zobrazit, a to nejlépe ještě před započetím samotné kresby mapy. Znaky je ovšem možné doplňovat průběžně dle potřeby.

Přehled vybraných doporučených bodových znaků:

• restaurace
• pošta
• čerpací stanice
• úřad
• policie, hasiči
• kostel, kaple
• nákupní středisko
• kino, divadlo, music club
• nádraží
• muzeum, galerie
• hotel, penzion
• hřiště, stadion
• nemocnice, lékárna
• bazén
• parkoviště
• informace

V mapě je třeba použít minimálně deset z těchto doporučených značek (samozřejmě dle skutečné situace v daném městě).

Z důvodu používání dat OSM a atributových informací v nich uložených je třeba rozlišovat mezi verzemi OCADu 32bit a 64bit. Pro konkrétní počítač je třeba zvolit takovou architekturu aplikace, která odpovídá instalované podpoře pro databáze třetích stran (databázové rozhraní MS Office, Borland dBase runtime, příp. jiná ODBC rozhraní). Pro práci na PC na fakultě se dporučuje verze 64bit a využívání databáze MS Access ve verzi 2003/2010.

Při zpracování je nejlépe začít od liniových elementů a postupuje se dle zásady, že se prvky mapy umisťují v pořadí od pevných a nehybných objektů (vodní síť, železnice, silnice) po pohyblivé nebo imaginární objekty (linky autobusů apod.). Další v pořadí jsou plošné objekty v podkladu mapy (vegetační pokryv či funkční využití krajiny) a budovy. Poslední pak bodové prvky (body zájmu).

Prvky se do výkresu importují po skupinách daných rozdělením OSM do jednotlivých Shapefile (železnice, vodní toky, POI, budovy atd.). Pomocí volby File > Import se v příslušném dialogu vybere SHP soubor a nastaví se:

• jako Database type volba MS Access 2003/2010;
• kódování Unicode (UTF-8 – 65001);
• Key field (primární klíč) atribut OSM_ID anebo lze nastavit vždy nový;
• v sekcích Imported layer a Options se nic neřeší.

Takto importované prvky jsou nejprve nesymbolizované (symbol Undefined), jejich vzhled je ovlivněn příslušnou volbou v Options > Preferences, záložka Object. Vykreslují se vždy nahoře (nad všemi symbolizovanými prvky). Lze k nim přistupovat pomocí standardních SQL dotazů v sekci Database Box (tlačítko SQL Query). Prvky, které jsou atributově rozlišitelné (zpravidla atribut FCLASS, v případě budov atribut TYPE) je vhodné právě pomocí SQL Query vybírat jednotlivé třídy prvků a symbolizovat je samostatně např. volbou Change Symbol.

Všechny aktuálně nesymbolizované objekty je možné vybrat také pomocí Select > Select Objcts by Symbol (a zde vybrat Objects without symbol).

Při tvorbě plánu je třeba zejména u uliční sítě myslet na to, že by měly jednotlivé ulice/silnice mít dostatečnou šířku pro umístění popisu. Následující tabulka ukazuje jednu z možností nastavení:

Vložení názvů a popisů je doporučeno až ke konci prací na plánu města.

Automatizovaně popisovat prvky lze v případě, že obsahují své názvy uložené v některém atributovém poli. Postupuje se pomocí volby Database > Add texts from database records. Zde je třeba pro každý dataset zvlášť definovat popis vždy buď pro celý dataset (volba Condition se nepoužije) anebo pro jeho část (např. pro popis pouze silnic druhé třídy se použije Condition ve tvaru [fclass] = 'secondary'.

Symboly pro příslušné textové popisy je třeba mít připravené už v předstihu a jejich číslo vyplnit v části Symbol. Je možné využít jak běžné, tak liniové popisy.

Více k tématu

• Generování rejstříku ulic (netýká se Kartografie 2)

Rubová část mapy se netýká Kartografie 2.

Legenda by měla splňovat zásady její tvorby a být umístěna dle prostorových možností buď ve volném prostoru na lícové straně anebo v případě nedostatku místa na rubové straně letáku. Mapa musí obsahovat také další kompoziční prvky, minimálně základní z nich, které se musejí objevit na každé mapě (v případě plánu města tedy měřítko, legendu, název a tiráž). Naopak směrovka není třeba (směr k severu odpovídá směru k horní hraně papíru).

Pro tvorbu letáku je možné využít například některý ze zmiňovaných DTP programů nebo jiný software dle vlastních zkušeností.

Je podrobně popsán zde. Tato část se netýká Kartografie 2.