OCAD nabízí export do webové mapy jakožto vhodného prostředku k elektronické prezentaci hotového mapového díla. K dispozici jsou tři typy výstupu, bohužel ani jedna není zcela ideální co se týče multiplatformního použití a spouštění bez nutnosti přídavných modulů či rozšíření internetového prohlížeče.

Export se provádí opět volbou Export v menu File, kde je na výběr volba OCAD Internet Map. Zde je také možno nastavit některé parametry vytvořené webové mapy. Prvním parametrem je rozlišení v dpi, které odpovídá vzhledu obrazového souboru, který by vznikl naskenováním mapy vytištěné v příslušném měřítku při použití udané hodnoty dpi.

Je-li tedy např. rozlišení mapy 300 dpi a její měřítko 1 : 25 000, rozlišení mapového obrazu činí 472 px/km (měřítko 1 : 25 000 představuje 4 cm mapy na 1 km ve skutečnosti, tedy 1,575 palce; 1,575 × 300 = 472).

Jednoduchý vzorec, kterým se spočte rozlišení vytvořené mapy v pixlech na kilometr v závislosti na zvoleném rozlišení a na měřítku mapy, vypadá takto:

  , kde M je měřítkové číslo mapy v tisících a DPI je rozlišení v dpi.

Podobně jako u exportu do souboru lze také formou webové mapy vyexportovat pouze část mapy či aktuální výřez.

V následujícím okně lze nastavit rozsah zoomu (hodnotě zoomu 1× odpovídá obraz o rozlišení popisovaném výše) a počet hladin, přičemž pro každou hladinu přiblížení lze nastavit použití zcela samostatné mapy, např. aby byla zachována čitelnost objektů nebo mohla být uplatněna generalizace. Je ovšem možné použít jediný mapový soubor pro všechny hladiny. OCAD vypočítá hodnoty přiblížení pro daný počet hladin a daný rozsah a vygeneruje pro spočtený krok zoomu ze zdrojových map grafické soubory o příslušném přiblížení.

Dalším nastavením je velikost přehledové mapky a hladina zoomu, od které se přehledka bude zobrazovat. Ve stejném okně se volí také barva pozadí webové stránky a síla okrajů mapového pole.

Na poslední kartě je možnost vytvořit k webové mapě vyhledávací databázi objektů. OCAD nabízí propojení mapy s databázovými tabulkami (jednoduchý formát DBF verze 4 nebo jakákoli jiná databáze připojitelná přes windowsové rozhraní ODBC), kde je možno automaticky např. dle symbolu nebo ručně vytvořit databáze kategorií objektů a přidat k nim další atributové informace.

Jsou-li k dispozici datasety (databáze) přiřazené k danému mapovému souboru, lze k webové mapě přidat vyhledávání v těchto databázích a zobrazení nalezených prvků v mapě, případně vytvoření odkazů z těchto nalezených prvků. Ty mohou vést na stránky např. s dalšími informacemi. V nastavení lze tedy zvolit, které datasety budou použity, v kterém atributovém poli má OCAD hledat text, který se objeví jako označení příslušné položky v seznamech, zda bude fungovat jako odkaz a v kterém poli hledat URL adresu, barevné nastavení zvýraznění nalezených prvků, nastavení cílů odkazování a další volby.

Některá nastavení závisí na formátu exportu mapy. Vytvořená webová mapa vypadá vizuálně téměř shodně při použití jakéhokoli výstupu, liší se některými detaily.

Java

Prvním typem výstupu je stránka v prostředí Java. K jejímu zobrazení je třeba nainstalovaný JVM (Java Virtual Machine), Java Developer Kit případně nějakou jinou podporu Java. Java je mohutný multiplatformní jazyk, který se pro výstup webové mapy velmi dobře hodí, nicméně mohou nastat určité problémy s verzemi JVM a nekompatibilitou s webovou stránkou. Navíc problematická je už sama potřeba rozšíření JVM, která nemusí být všude k dispozici a uživatelům bez administrátorských práv zpravidla není umožněno podporu Java doinstalovat. Není-li Java kompilátor k dispozici, prohlížeč místo apletu s mapovým oknem vypíše pouze text poukazující na tuto skutečnost.

Flash

Druhým podporovaným výstupem je Flash – moderní a populární nástroj pro použití dynamických prvků na webu. Podobně jako u Java apletu je zde potřeba mít instalován flash přehrávač, např. od firmy Adobe Inc. Prohlížeč je podobně jako podpora pro Java zdarma, nicméně platí totéž o možnosti instalace.

SVG

Třetí a velmi elegantní možností je výstup ve formátu SVG. Jedná se o vektorový soubor, pro jehož zobrazení potřebuje většina internetových prohlížečů speciální plug-in (opět je možno zdarma stáhnout rozšíření např. od společnosti Adobe Inc.).

U prvních dvou výstupů se prakticky jedná o prostředí vytvořené v daném jazyce, zobrazující v mapovém okně mapový obraz vygenerovaný dle nastavených parametrů a doplněný dalšími prvky – přehledovou mapkou, lištou zoomu, ovládáním, vyhledáváním v databázi. Mapový obraz se pro flash verzi vytvoří ve formátu JPEG, což není vhodné (více o formátech souborů), navíc s nepříliš vysokým faktorem kvality, nicméně tento formát exportu není možné nijak ovlivnit. U verze s Java apletem vytvoří OCAD obraz ve formátu GIF, což je vhodnější a pro webovou verzi mapy zpravidla dostačující. Výhodou, kterou OCAD při ukládání mapy umožňuje, je použití dlaždic (tiles) – malých rastrů vzniklých rozdělením původního souboru, které snižují nároky na rychlost datového toku (internetový prohlížeč poskládá v mapové okně dlaždice opět do podoby mapy a načítají se pouze ty rastrové díly, které jsou aktuálně zobrazeny). Použití dlaždic lze u prvních dvou formátů výstupu vypnout, program pak vygeneruje mapu jako samostatný grafický soubor. Při použití dlaždic OCAD vygeneruje ke každé i world-file (JGW pro JPEG dlaždice při flash výstupu resp. GWF pro GIF dlaždice u Java apletu), což může být s výhodou využito např. pro import mapy do některého GIS softwaru.

Při exportu do vektorového SVG formátu není možno definovat různé mapové soubory pro hladiny přiblížení a už z principu nejsou potřeba žádné dlaždice – mapa se uloží do paměťově velmi nenáročného vektorového SVG souboru, který může nadto být komprimován pro další úsporu místa.

Byla-li dostupná jedna nebo více databázových tabulek připojených k mapovému souboru, je možné je využít pro vyhledávání prvků v mapě. Pole pro zadání vyhledávaných výrazů, případně seznamy položek v datasetu, se zpřístupní na pravé straně apletu pod přehledovou mapkou. Výhodou je možnost tvorby tzv. hotspotů neboli odkazů přímo z mapy na další stránky. Tyto odkazy mohou být zvýrazněné či bez zvýraznění a mohou sloužit např. k propojení mapy s webovými prezentacemi památek, restaurací, s vyhledáváním v jizdních řádech apod.

Při vytvoření databáze OCAD povinně přiřadí každému prvku tabulky atributy ID (identifikátor), SYMBOL (číslo symbolu OCAD použitého pro znázornění příslušného prvku), X a Y (souřadnice vztažného bodu objektu). Je možné dodefinovat libovolné další atributy, OCAD implicitně nabízí např. TEXT pro textovou informaci a URL pro webovou adresu právě pro účely vyhledávání ve webové mapě.

Atribut TEXT je tak možno využít pro názvy hledaných položek tak, jak se mají zobrazit v seznamu pro vyhledávání. Pole URL obsahuje webové adresy hotspotů. Je možné zvlášť definovat ještě společný prefix (např. http://www.domena.cz/hledej.asp?url=) a analogicky i suffix, které se doplní automaticky ke „kořenu“ URL adresy z pole URL. Další atributové pole, např. ALT, může sloužit k uložení popisků hotspotu po najetí myší.

Při vytváření webové mapové aplikace se umístění textů, URL adres a nápovědných textů volí v dialogu Edit Find/Hotspots. Dále je možné ovlivnit např. barvu a vzhled hotspotů, úrovně zoomu, ve kterých jsou viditelné, cílové okno pro otvírání odkazů (target =) a další. Pomocí volby Condition lze také vybrat jen určitou množinu prvků na základě podmínky. OCAD ve verzi 10 akceptuje standartní SQL zápis, OCAD verze 9.x umožňuje vybírat pouze na základě podmínek <, >, = a LIKE. Použití zástupných znaků _ a % není ve verzi 9.x možné.