Bezztrátové formáty

CompuServe GIF

Formát GIF – Graphics Interchange Format – představuje oblíbený a rozšířený standard pro rastrové soubory stvořený společnostmi CompuServe a H&R Block Company v první variantě již roku 1987. Mezi jeho hlavní výhody patří velmi dobrá dokumentace a podpora prakticky všemi grafickými editory i webovými prohlížeči. Formát používá účinnou a rychlou kompresní metodu LZW84 (která byla až do roku 2006 zatížena patentem, nyní je již její použití volné – jedná se o slovníkovou kompresní metodu využitou i v mnoha dalších aplikacích). GIF využívá indexovou barevnou paletu, což zároveň neumožňuje snadným způsobem převést True Color obraz do GIF formátu. Formát umožňuje uložit více bitmap do jediného souboru, přičemž každá bitmapa může mít jinou barevnou paletu, vždy maximálně osmibitovou. Nastavením časových prodlev mezi zobrazením jednotlivých obrazů lze docílit vytváření jednoduchých animací, pro které je formát stále oblíben. GIF také podporuje prokládaný režim či jednobitovou průhlednost.

Portable Network Graphics

Formát PNG byl navržen roku 1996 konsorciem W3C – za přispění stovek nápadů odborných i obyčejných uživatelů – jako náhrada patenty omezeného formátu GIF (tvrdí se, že původně znamenala zkratka rekurzi PNG’s Not GIF). Byly zohledněny všechny potřeby uživatelů na takový formát, které mu přinesly ty nejlepší tehdy dostupné vlastnosti. Formát podporuje True Color, méněbarevný i indexový režim, je možno připojit alfa-kanál. PNG může ukládat data pomocí v současné době jedné z nejlepších kompresních metod – deflate (což je kombinace LZW77 a Huffmanova kódování). PNG rovněž podporuje prokládaný režim.

Truevision Targa

Jedná se o dobře definovaný a dokumentovaný formát s poměrně širokým využitím. Podporuje barevnou hloubku až do 32 bit, nenabízí však příliš výkonnou kompresi (komprese RLE – Run Length Encoding, při které dochází ke sdružování stejných hodnot na řádku a jejich úsporném zápisu; případně spojená s Huffmannovým kódováním). Tento způsob komprese patří dnes spíše k překonaným, na druhou stranu je nenáročný a snadno implementovatelný. Výhodou TGA je podpora bitmap uložených ve stupních šedi, kde není žádoucí převod do osmibitové barevné palety. Dále formát podporuje jedno- nebo osmibitový alfa-kanál. V současnosti se od používání tohoto formátu pozvolna upouští, přestože je široce podporován softwarem.

ZSoft PCX

Tento formát, který do dnešní doby ještě někde přetrvává jako historický pozůstatek, příliš zajímavých vlastností nenabízí – nicméně ve své době se jednalo o velmi dobře dokumentovaný a rozšířený formát, nabízející modifikovanou RLE kompresi, která pro určité typy obrazů (pérovky aj.) dává velmi dobré kompresní poměry. PCX podporuje všechny barevné hloubky od 1 bitu až po True Color a sekundární barevnou paletu.

Windows (OS/2) Bitmap

Nativní formát dřívějších verzí OS Windows (nebo také OS/2) je neoblíbený a přesto používaný. Největší nevýhodou je jeho neúspornost (která začíná rozsáhlou hlavičkou a končí špatně navrženou kompresí, která navíc není povolena v True Color režimu) a složitost na zpracování. Mimoto formát nenabízí nic převratného, co by zmíněné neduhy alespoň částečně vyvážilo. Podporovány jsou bitové hloubky 1, 2, 4, 8 a 24 bitů.

Další formáty

Existuje velké množství dalších bitmapových formátů, většina z nich vznikla buď jako řešení softwarových firem pro nějakou specifickou oblast nebo aplikaci a doznala jistého rozšíření, které jí přineslo alespoň částečnou podporu grafického softwaru, nebo jako pozůstatek formátů, používaných na starších platformách (Atari, Sun stanice apod.). Tyto další formáty, z nichž mezi nejznámější patří např. DPX, GEM Raster, Sun Raster, skupina tzv. portable bitmap – PBM, PGM, PNM a PPM, dále CALS Raster, IFF, SGI Image, Ventura Paint, Lotus PIC a mnoho dalších, zpravidla nenabízejí žádné pozoruhodné vlastnosti, podporují jen RLE kompresi nebo jsou zcela bezkompresní a jejich rozšíření včetně podpory nekomerčního grafického softwaru je již minimální. Pro kartografické výstupy jsou zcela nezajímavé.

Další kapitoly tématu