Jako podkladové (pramenné) materiály při tvorbě nového kartografického díla mohou být využívány mapy a atlasy, dále statistické materiály, odborná literatura, rešeršní materiály aj. jejich vhodnému výběru je nutno věnovat velkou péči. Bývají jedním z rozhodujících činitelů úspěchu nového díla.

Vhodné mapové podklady by měly být stejného nebo většího měřítka než je připravovaná mapa s ohledem na potřebu generalizace obsahových prvků mapy. Při dnešních možnostech transformací mezi souřadnicovými systémy není nijak limitující, jsou-li podklady v jiném kartografickém zobrazení než plánovaná nová mapa. Podklady by měly dobře odpovídat svojí tematikou, často lze např. kombinovat naskenované a georeferencované a podklady z různých zdrojů

V současné době se jako podkladová data pro tvorbu map používají především mapové podklady v digitální formě (vektorové či rastrové) či databáze prostorových dat. Hodnocení podkladů pak spočívá především v důkladném prostudování datových struktur a příslušných metadat. Kartografické firmy si obvykle postupně vytvářejí vlastní databáze, které jsou uzpůsobené produkci i technologickému vybavení pracoviště. Případně využívají data jiných producentů, pořízená na smluvním základě. Distribuce prostorových dat v prostředí internetu otevírají další možnosti pro přístup k mapovým podkladům.

Při využití (analogových i digitálních) podkladů v kartografické tvorbě je důležité postupovat v souladu s autorským zákonem (uzavření příslušných licenčních smluv s vydavateli apod.)

Důkladná znalost kartograficky vyjadřovaného prostoru, jeho prvků a charakteristik, chápaných se zaměřením na tematiku mapy a potřebný stupeň generalizace, je jednou z klíčových podmínek kvality vytvářené mapy. Obecně lze říci, že kromě map ze stejného zájmového prostoru jsou vhodným zdrojem ortofotosnímky a satelitní snímky. Bohaté možnosti nabízí v tomto směru prostředí internetu – viz část s podklady pro kartografickou tvorbu. Je tak možné získat základní prostorové charakteristiky bodových, liniových i plošných prvků budoucí mapy.

Fáze redakční přípravy, plánování produkce, zpracování projektů jednotlivých kartografických děl, tvorba pokynů a směrnic apod. je v současné době v kartografických podnicích velmi různorodá a těžko lze formulovat obecně platný model. Liší se podle velikosti firem, zaměření produkce, struktury pracovního kolektivu, manažerských schopností vedení firmy i podle charakteru konkrétních zakázek apod.

Komplexní projektové řízení se dnes uplatňuje zejména v případě tvorby složitého kartografického díla – např. tematického atlasu. Je jmenován hlavní redaktor atlasu, který řídí redakční radu, složenou zejména z redaktorů jednotlivých map. V úvodním projektu se pak řeší celková koncepce kartografického díla formulováním následujících bodů [VOŽENÍLEK]

• konkretizace účelu
• název a případně tematické zaměření mapy
• stanovení měřítka
• volba kartografického zobrazení
• kompozice mapy a klad listů
• návrh obsahu mapy
• návrh znakového klíče
• výběr podkladů
• návrh technologie
• organizační a ekonomické zabezpečení tvorby nového kartografického díla

Bývá stanoven časový harmonogram a členové autorského kolektivu se pak při zpracování map řídí podrobnými metodickými pokyny. Velmi důležitá je vzájemná spolupráce a dobrá komunikace mezi autorem tematického obsahu a kartografem i mezi kartografem a technickým redaktorem, resp. grafikem.

Sestaveno na základě [VEVERKA, ZIMOVÁ]