Tvorba map

Technologie digitální kartografie jsou velmi různorodé a navíc se poměrně rychle rozvíjejí. Díky rostoucímu pokroku v oblasti informačních technologií sice při tvorbě kartografických výstupů ubývá nepočítačových prací a ručních zásahů do celého procesu. Kvalitní mapa ale bude i nadále vždy především výsledkem práce odborníka, respektujícího kartografické zásady a fundovaně využívajícího rozšiřující se možnosti počítačového zpracování a publikace prostorových dat.

Soukromé firmy, orientované na kartografickou produkci pro veřejnost, si často budují firemní datovou základnu, kterou využívají pro tvorbu rozličných mapových výstupů. Nejčastěji využívají prostředí ArcGIS firmy ESRI, program OCAD švýcarské produkce či softwarový balík GeoMedia firmy Intergraph. Postupy, jak v těchto programech vytvořit mapu jsou shrnuty v příslušných částech portálu.

Pro tvorbu státních mapových děl pak resorty ČÚZK a Armády ČR využívají především vlastní digitální topografické modely území, zpracované a pravidelně aktualizované pro celé území ČR.

Publikování kartografických děl

mapy

Proces vydávání publikací (mezi něž patří i kartografická díla) zahrnuje obecně jejich zpracování, tisk a zveřejnění. Zákonné normy v této oblasti rozlišují dva druhy publikací: periodický tisk (především noviny a časopisy), neperiodické publikace (knihy, mapy, aj.). Mapy, atlasy a další kartografické produkty lze řadit mezi neperiodické publikace.

Vydávání kartografických děl se u nás (kromě institucí, zajišťujících tuto činnost ve státní sféře) zabývá řada soukromých subjektů (fyzických či právnických osob), označovaných jako kartografické firmy, kartografická nakladatelství a/nebo vydavatelství. Přestože zákon nedělá rozdíl mezi nakladatelstvím a vydavatelstvím, v praxi se u odborné veřejnosti dodržuje toto dělení:

  • vydavatelství vydává hudební nosiče, hudebniny (noty) nebo periodické publikace (tiskoviny),
  • nakladatelství vydává neperiodické publikace (knihy, mapy).

Zákon č.37/1995 Sb. o neperiodických publikacích, který se podle § 1, odst. 3 d) ovšem nevztahuje na reliéfní a nástěnné mapy, glóby a základné a tematická státní mapová díla v analogové či digitální formě, stanoví údaje, které musí neperiodické publikace určené k veřejnému šíření obsahovat.

Jedná se především o:

  • název díla,
  • jména autorů, jejichž díla jsou v publikaci obsažena,
  • obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která neperiodickou publikaci vydala,
  • rok prvního vydání, je-li znám,
  • u děl přeložených původní název díla a označení vydání, z něhož byl překlad pořízen,
  • označení nositele autorských práv,
  • číslo Mezinárodního standardního číslování knih ISBN, pokud bylo uděleno,
  • obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby, která neperiodickou publikaci vyrobila, a rok, ve kterém byla tato publikace vydána.

Je definována také povinnost vydavatele odevzdat bezplatně určený počet publikací, tzv. povinných výtisků, konkrétním významným knihovnám, uvedeným v příslušné vyhlášce ministerstva kultury.

Ve větších firmách bývá konkrétní program vydávání neperiodických publikací (a tedy i map apod.) stanoven v edičním plánu – operativním (půlroční, roční) nebo střednědobém (na 3 až 5 let). Ediční plán obsahuje kromě jednotlivých edičních titulů též plánovaný tiskový náklad a předpokládaný termín vydání a druh vydání (první vydání, opakované vydání (reedice) typu nezměněné vydání, doplněné (aktualizované vydání), upravené vydání (změny obvykle do 10 %) či přepracované vydání. Plánování produkce zhotovované podle zakázek klientů má logicky jiný charakter.

Sestaveno na základě [VEVERKA, ZIMOVÁ]